Miroslav Katětov

Miroslav Katětov
Miroslav Katětov (Obrana lidu, 1953)
Miroslav Katětov (Obrana lidu, 1953)
Narození17. března 1918
Belinskij
Úmrtí15. prosince 1995 (ve věku 77 let)
Praha
Alma materUniverzita Karlova
Povolánímatematik, psycholog, šachista, topolog, pedagog, skladatel šachových úloh a vysokoškolský učitel
ZaměstnavatelUniverzita Karlova
Funkcerektor Univerzity Karlovy (1954–1958)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miroslav Katětov (17. března 1918 v Čembaru v Rusku – 15. prosince 1995) byl matematik a pedagog.

Život

Miroslav Katětov se narodil do ruské rodiny. Jeho otec byl příslušníkem ruské inteligence, který vstoupil do československých legií.[1] Od roku 1923 žil v Československu. V letech 1927–1935 studoval na střední škole a poté zahájil studium na přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v Praze. Druhá světová válka jeho studium přerušila, a proto mohl studium ukončit až v roce 1945. Od toho roku byl zaměstnán na přírodovědecké a později matematicko-fyzikální fakultě. V roce 1948 se habilitoval a v roce 1953 byl jmenován profesorem. Ve školním roce 1952–1953 byl zvolen prvním děkanem matematicko-fyzikální fakulty a v letech 1953–57 byl rektorem Karlovy univerzity.

Od roku 1961 působil na matematickém ústavu ČSAV. V roce 1962 byl jmenován akademikem. V letech 1960–1970 stál v čele matematického ústavu Karlovy univerzity. V roce 1953 mu byla udělena státní cena za práci týkající se dimenze metrických prostorů. V letech 1945–1970 byl členem KSČ, poté mu bylo členství zrušeno. Po roce 1989 se účastnil na transformaci ČSAV, v letech 1990-1992 byl jejím místopředsedou. Jeho odborná matematická práce je věnována především obecné topologii, funkcionální analýze a obecné teorii entropie.

Miroslav Katětov byl velmi dobrý šachista. Byl mistrem Prahy roku 1942 a 1946, v letech 1946–1951 reprezentoval Československo a roku 1951 dosáhl titulu mezinárodní mistr. V roce 1946 se umístil na druhém místě v Mistrovství Československa v šachu v Ostravě.

V létě 1989 inicioval vznik Kruhu nezávislé inteligence, který pak byl spoluorganizátorem listopadové demonstrace na Albertově. V pátek 17. listopadu 1989 byl jako zástupce Kruhu nezávislé inteligence hlavním řečníkem na shromáždění studentů a vědeckých pracovníků Univerzity a ústavů Akademie věd v Praze na Albertově.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Detail legionáře | Legie 100. legie100.com [online]. [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 

Tento článek obsahuje text (licence CC-BY 3.0 Unported) ze stránky z webu Významní matematici v českých zemích. Autor původního textu: Jaroslav Folta, Pavel Šišma.

Externí odkazy

  • ChessGames – Miroslav Katětov (partie) (anglicky)
  • Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miroslav Katětov
  • Archivní fond Miroslava Katětova v archivu Akademie věd ČR
Rektoři Univerzity Karlovy
1882–1920
(česká Karlo-Ferdinandova univerzita)
1882–1883: Václav Vladivoj Tomek • 1883–1884: Antonín Randa • 1884–1885: Jan Streng • 1885–1886: Václav Vladivoj Tomek • 1886–1887: Emil Ott • 1887–1888: Vilém Weiss • 1888–1889: František Josef Studnička • 1889–1890: Matouš Talíř • 1890–1891: Vladimír Tomsa • 1891–1892: Antonín Frič • 1892–1893: Jiří Pražák • 1893–1894: František Xaver Kryštůfek • 1894–1895: Arnold Spina • 1895–1896: Karel Vrba • 1896–1897: Jaromír Hanel • 1897–1898: Eugen Kadeřávek • 1898–1899: Josef Reinsberg • 1889–1900: Jan Gebauer • 1900–1901: Josef Stupecký • 1901–1902: Jan Ladislav Sýkora • 1902–1903: Ivan Horbaczewski • 1903–1904: Čeněk Strouhal • 1904–1905: František Storch • 1905–1906: Antonín Vřešťál • 1906–1907: Jaroslav Hlava • 1907–1908: Jaroslav Goll • 1908–1909: Leopold Heyrovský • 1909–1910: Josef Král • 1910–1911: Jan Janošík • 1911–1912: Jaromír Čelakovský • 1912–1913: František Vejdovský • 1913–1914: František Mareš • 1914–1915: Kamil Henner • 1915–1916: Rudolf Dvořák • 1916–1917: Vítězslav Janovský • 1917–1918: Gabriel Pecháček • 1918–1919: Karel Hermann-Otavský • 1919–1920: Josef Zubatý
od 1920 (Univerzita Karlova)
1920–1921: František Mareš • 1921–1922: Bohumil Němec • 1922–1923: Cyril Horáček • 1923–1924: František Pastrnek • 1924–1925: Otakar Kukula • 1925–1926: Karel Petr • 1926–1927: Josef Vančura • 1927–1928: Lubor Niederle • 1928–1929: Vladimír Slavík • 1929–1930: Jindřich Matiegka • 1930–1931: August Miřička • 1931–1932: Josef Pekař • 1932–1933: Rudolf Kimla • 1933–1934: Karel Domin • 1934–1935: Josef Drachovský • 1935–1936: Gustav Friedrich • 1936–1937: Karel Weigner • 1937–1938: František Slavík • 1938–1939: Vilém Funk • 1939–1939: Bedřich Hrozný • 1945–1946: Jan Bělehrádek • 1946–1947: Bohumil Bydžovský • 1947–1948: Karel Engliš • 1948–1954: Jan Mukařovský • 1954–1958: Miroslav Katětov • 1958–1966: Jaroslav Procházka • 1966–1969: Oldřich Starý • 1969–1970: Josef Charvát • 1970–1976: Bedřich Švestka • 1976–1990: Zdeněk Češka • 1990–1994: Radim Palouš • 1994–1999: Karel Malý • 2000–2006: Ivan Wilhelm • 2006–2014: Václav Hampl • 2014–2022: Tomáš Zima • od 2022: Milena Králíčková
Seznam rektorů Univerzity Karlovy
Autoritní data Editovat na Wikidatech