Milena Králíčková

prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D.
Milena Králíčková (2022)
Milena Králíčková (2022)
12. předsedkyně České konference rektorů
Úřadující
Ve funkci od:
1. srpna 2023
PředchůdceMartin Bareš
509. rektorka Univerzity Karlovy
Úřadující
Ve funkci od:
1. února 2022
PředchůdceTomáš Zima
Prorektorka Univerzity Karlovy
pro studijní záležitosti
Ve funkci:
1. února 2014 – 31. ledna 2022
PředchůdceMartin Prudký
NástupkyněMarkéta Martínková
Rodné jménoMilena Beranová
Narození4. února 1972 (52 let)
Strakonice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
Dětidvě dcery
Alma materLékařská fakulta UK v Plzni
ZaměstnáníUniverzita Karlova
Profeselékařka, histoložka, embryoložka, gynekoložka, vědkyně, vysokoškolská pedagožka
OceněníCena města Plzně (2019)
Webová stránkawww.milenakralickova.cz
CommonsMilena Králíčková
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milena Králíčková (rozená Beranová;[1] * 4. února 1972 Strakonice) je česká lékařka a vysokoškolská pedagožka, profesorka histologie a embryologie. Od února 2022 je rektorkou Univerzity Karlovy jako první žena v této funkci od založení univerzity. V letech 2014–2022 působila jako prorektorka pro studijní záležitosti Univerzity Karlovy. Na Lékařské fakultě v Plzni UK od roku 2011 vede Ústav histologie a embryologie. Od srpna 2023 je též předsedkyní České konference rektorů.

Vzdělání

Po strakonickém gymnáziu vystudovala všeobecné lékařství na Lékařské fakultě v Plzni Univerzity Karlovy, kde promovala v roce 1996. Pro dostatek lékařů na plzeňské gynekologicko-porodnické klinice nebyla na fakultní pracoviště přijata. Na fakultě tak pokračovala v doktorském prezenčním studiu u profesora Jaroslava Slípky na ústavu histologie a embryologie. V rámci postgraduálního studia získala stipendium Fulbrightovy komise a akademický rok 1998–1999 strávila na Harvardově univerzitě[2] v massachusettské všeobecné nemocnici, kde nastoupila do laboratoře reprodukční endokrinologie profesora Williama Crowleyho. V roce 2002 získala se svou dizertační prací „Studium vybraných defektů nervového, endokrinního a imunitního systému a jejich následků“ doktorát v oboru Anatomie, histologie a embryologie.[3] Téhož roku rovněž atestovala v oboru gynekologie a porodnictví. Ve studiu neplodnosti tak mohla využít syntézu klinického přístupu s laboratorním výzkumem.

Akademická dráha

V oboru Anatomie, histologie a embryologie byla v roce 2008 habilitována s prací „Studium embryo-endometriální komunikace v průběhu implantace embrya: leukemický inhibiční faktor (LIF) a gonadotropin-releasing hormon (GnRH) jako regulační faktory periimplantačních dějů“. V roce 2016 byla jmenována profesorkou v oboru histologie a embryologie na Univerzitě Karlově.[3][4]

V lednu 2011 se stala vedoucí Ústavu histologie a embryologie Lékařské fakulty v Plzni UK. Pracuje také jako sekundární lékařka na Gynekologicko-porodnické klinice ve Fakultní nemocnici v Plzni. Je předsedkyní oborové rady doktorského studijního programu Anatomie, histologie a embryologie, je členkou Vědecké rady Lékařské fakulty v Plzni UK. Za svou práci získala několik ocenění, mimo jiné je od roku 2012 čestnou ambasadorkou Fulbrightovy komise.[3][5]

V letech 2010 až 2014 zastávala funkci proděkanky pro rozvoj na Lékařské fakultě v Plzni, v období 2014–2022 pak byla prorektorkou pro studijní záležitosti v kolegiu rektora Tomáše Zimy.[3][6]

Inaugurace rektorkou Univerzity Karlovy v historickém Karolinu (2022)

Dne 2. května 2021 oznámila kandidaturu na funkci rektorky Univerzity Karlovy pro funkční období 2022–2026. Před volbou zveřejnil spolek Věda žije! informaci o jejím publikování v potenciálně predátorských časopisech, zařazených na Bealleův seznam, bez dostatečné oponentury textů.[7][8] Králíčková odmítla, že by se jednalo o vědomé publikování a články měly mít jen „přehledový“ charakter. Následně požádala o jejich stažení a výmaz z osobních publikací.[9][10] Akademický senát univerzity ji zvolil rektorkou 22. října 2021 již v prvním kole, se ziskem 55 hlasů. Protikandidát, historik Michal Stehlík, obdržel 14 hlasů.[11] Funkce se ujala v února 2022. Během jejího výkonu došlo v prosinci 2023 k tragické střelbě na Filozofické fakultě UK.[12]

Dle portálu Web of Science se stala autorkou 92 publikací (včetně abstraktů) se 1 403 citacemi. Její Hirschův index měl hodnotu 20.

V červnu 2023 byla zvolena předsedkyní České konference rektorů, a to s účinností od 1. srpna 2023. Ve funkci tak vystřídala rektora Masarykovy univerzity Martina Bareše.[13]

Osobní život

Narodila se roku 1972 ve Strakonicích do rodiny lékaře a matematičky. Je vdaná a má dvě dcery.[3]

Ocenění

  • 28. října 2019 – Cena města Plzně za vedení projektů, které napomáhají zvýšení úspěšnosti léčby neplodnosti.[14]

Odkazy

Reference

  1. ↑ AUT - Úplné zobrazení záznamu: Králíčková, Milena [online]. Databáze Národních autorit ČR [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. 
  2. ↑ Prof. MUDr. Milena Králičková, PhD. - 1. část — Sama doma. www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2018-03-09]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e Osobní prezentace - Prof. MUDr. Milena Králíčková. www.lfp.cuni.cz [online]. [cit. 2018-03-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-30. 
  4. ↑ Milena Králíčková jmenována profesorkou. www.biomedic-plzen.cz. Dostupné online [cit. 2018-03-09]. 
  5. ↑ Fulbright [online]. [cit. 2021-05-02]. Dostupné online. 
  6. ↑ Kolegium rektora. Univerzita Karlova [online]. [cit. 2021-05-02]. Dostupné online. 
  7. ↑ Skončí s érou rektora Zimy benevolence vůči publikování v pochybných časopisech na UK? [online]. Věda žije!, 2021-09-30 [cit. 2021-10-25]. Dostupné online. 
  8. ↑ NOVOTNÝ, Jan. Volba nového rektora Univerzity Karlovy: kandidátku dostihla kauza publikací v „odpadních“ časopisech. E15.cz [online]. 2021-10-04 [cit. 2021-10-25]. Dostupné online. 
  9. ↑ Favoritce univerzitních voleb škodí texty v predátorských časopisech. Stáhne je. iDNES.cz [online]. 2021-10-05 [cit. 2021-10-25]. Dostupné online. 
  10. ↑ ŠÁRA, Filip. Favoritka na rektorku UK řeší před volbou kaňku s pochybnými publikacemi. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-10-05 [cit. 2021-10-25]. Dostupné online. 
  11. ↑ Novou rektorkou Univerzity Karlovy bude lékařka Milena Králíčková. Deník N [online]. 2021-10-22 [cit. 2021-10-22]. Dostupné online. 
  12. ↑ Rektorka Univerzity Karlovy: Studujících byly na místě stovky. Rychle zavedeme nová opatření. iROZHLAS [online]. 2023-12-22 [cit. 2024-02-10]. Dostupné online. 
  13. ↑ Novou předsedkyní České konference rektorů bude Milena Králíčková. Universitas.cz [online]. 2023-06-08 [cit. 2023-06-30]. Dostupné online. 
  14. ↑ PLZEŇ 1, Správa informačních technologií města Plzně | Dominikánská 4 | 306 31. Cenu města Plzně získá významná plzeňská lékařka Milena Králíčková. www.plzen.eu [online]. [cit. 2021-05-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Milena Králíčková na Wikimedia Commons
  • Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Milena Králíčková
  • Milena Králíčková na stránce Univerzity Karlovy
  • Milena Králíčková v cyklu Osobnosti fakulty na YouTube
  • KROC, Vladimír; tec. Vysoké školy v Česku jsou podfinancované. Ztrácíme nejlepší akademiky, upozorňuje rektorka Králíčková. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2023-08-15. Dostupné online. 
Rektoři Univerzity Karlovy
1882–1920
(česká Karlo-Ferdinandova univerzita)
1882–1883: Václav Vladivoj Tomek • 1883–1884: Antonín Randa • 1884–1885: Jan Streng • 1885–1886: Václav Vladivoj Tomek • 1886–1887: Emil Ott • 1887–1888: Vilém Weiss • 1888–1889: František Josef Studnička • 1889–1890: Matouš Talíř • 1890–1891: Vladimír Tomsa • 1891–1892: Antonín Frič • 1892–1893: Jiří Pražák • 1893–1894: František Xaver Kryštůfek • 1894–1895: Arnold Spina • 1895–1896: Karel Vrba • 1896–1897: Jaromír Hanel • 1897–1898: Eugen Kadeřávek • 1898–1899: Josef Reinsberg • 1889–1900: Jan Gebauer • 1900–1901: Josef Stupecký • 1901–1902: Jan Ladislav Sýkora • 1902–1903: Ivan Horbaczewski • 1903–1904: Čeněk Strouhal • 1904–1905: František Storch • 1905–1906: Antonín Vřešťál • 1906–1907: Jaroslav Hlava • 1907–1908: Jaroslav Goll • 1908–1909: Leopold Heyrovský • 1909–1910: Josef Král • 1910–1911: Jan Janošík • 1911–1912: Jaromír Čelakovský • 1912–1913: František Vejdovský • 1913–1914: František Mareš • 1914–1915: Kamil Henner • 1915–1916: Rudolf Dvořák • 1916–1917: Vítězslav Janovský • 1917–1918: Gabriel Pecháček • 1918–1919: Karel Hermann-Otavský • 1919–1920: Josef Zubatý
od 1920 (Univerzita Karlova)
1920–1921: František Mareš • 1921–1922: Bohumil Němec • 1922–1923: Cyril Horáček • 1923–1924: František Pastrnek • 1924–1925: Otakar Kukula • 1925–1926: Karel Petr • 1926–1927: Josef Vančura • 1927–1928: Lubor Niederle • 1928–1929: Vladimír Slavík • 1929–1930: Jindřich Matiegka • 1930–1931: August Miřička • 1931–1932: Josef Pekař • 1932–1933: Rudolf Kimla • 1933–1934: Karel Domin • 1934–1935: Josef Drachovský • 1935–1936: Gustav Friedrich • 1936–1937: Karel Weigner • 1937–1938: František Slavík • 1938–1939: Vilém Funk • 1939–1939: Bedřich Hrozný • 1945–1946: Jan Bělehrádek • 1946–1947: Bohumil Bydžovský • 1947–1948: Karel Engliš • 1948–1954: Jan Mukařovský • 1954–1958: Miroslav Katětov • 1958–1966: Jaroslav Procházka • 1966–1969: Oldřich Starý • 1969–1970: Josef Charvát • 1970–1976: Bedřich Švestka • 1976–1990: Zdeněk Češka • 1990–1994: Radim Palouš • 1994–1999: Karel Malý • 2000–2006: Ivan Wilhelm • 2006–2014: Václav Hampl • 2014–2022: Tomáš Zima • od 2022: Milena Králíčková
Autoritní data Editovat na Wikidatech