Josef Stupecký
prof. JUDr. Josef Stupecký | |
---|---|
Josef Stupecký r. 1903 (foto archiv ÚČL AV ČR) | |
Rektor české Univerzity Karlo-Ferdinandovy | |
Ve funkci: 1900 – 1901 | |
Předchůdce | Jan Gebauer |
Nástupce | Jan Ladislav Sýkora |
Děkan Právnické fakulty UK | |
Ve funkci: 1889 – 1890 | |
Předchůdce | Jiří Pražák |
Nástupce | Emil Ott |
Ve funkci: 1898 – 1899 | |
Předchůdce | Jaromír Čelakovský |
Nástupce | Jiří Pražák |
Narození | 11. listopadu 1848 Praha Rakouské císařství Rakouské císařství |
Úmrtí | 24. srpna 1907 (ve věku 58 let) Chlum u Hartmanic Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Alma mater | Univerzita Karlova v Praze |
Profese | právník, vysokoškolský učitel, učitel, kurátor, redaktor a sběratel |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Stupecký (11. listopadu 1848 Praha – 24. srpna 1907 Chlum u Hartmanic[1][2][3]) byl český právník, profesor občanského práva, rektor Univerzity Karlovy a děkan její právnické fakulty.
Život
Vystudoval právnickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kde také získal doktorát práv, a poté absolvoval studijní cestu do Göttingenu a Lipska. Po návratu začal svou praxi v advokacii, ale už roku 1876 se na pražské právnické fakultě habilitoval v oboru rakouského občanského práva a později i pro obor horního práva. Roku 1882 byl jmenován mimořádným a v roce 1889 řádným profesorem pro oba obory. Mezi roky 1889–1890 a 1898–1899 byl děkanem právnické fakulty a pro roky 1900–1901 se stal také rektorem celé české univerzity.[2]
Protože se věnoval i autorskému právu a zajímal se o výtvarné umění, stal se též členem kuratorií Uměleckoprůmyslového muzea a Moderní galerie Království českého. Kromě toho byl předsedou Jednoty záložen v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Dále byl redaktorem odborného časopisu Právník a publikoval také ve Sborníku věd právních a státních. Jako významný civilista se účastnil různých mezinárodních kongresů a zasedal v rakouském Říšském soudu. Za své zásluhy získal Řád železné koruny III. třídy a byl jmenován dvorním radou.[4] Ve své době byl uznáván jako velký znalec občanského práva.[2] Zemřel v srpnu 1907 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.
Dílo
- Versio in rem (1888)
- Legitimace dětí nemanželských podle práva rakouského (1897). Zdigitalizováno v rámci služby Elektronické knihy na objednávku (EOD) Moravskou zemskou knihovnou. Dostupné online
- Odkazy dle rakouského práva občanského (1898)
- Poručenství a opatrovnictví dle rakouského práva (1899)
- Rakouské právo knihovní (1900)
- Práva věcná (1901)
- Příspěvky o českých překladech pořízených v souvislosti s kodifikací rakouského práva civilního (1904)
- Rodinné fideikomissy (1905)
- Rakouské právo rodinné (1905)
- Občanské právo rakouské. Držení (1906)
- Rakouské právo dědické (1907)
- Rakouského práva občanského právo obligační (1907)
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu. Farnost Petrovice [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2018-12-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c Dvorní rada profesor dr. J. Stupecký †. Národní politika. 1907, roč. 25, čís. 234, s. 4. Dostupné online.
- ↑ Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950: Stupecký, Josef (1848–1907), Rechtswissenschaftler [online]. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften [cit. 2016-03-02]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Stupecký. In: Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1906. Dostupné online. Svazek 24. S. 305.
Literatura
- STIEBER, Miloslav. Dr. Josef Stupecký : nekrolog. Praha: vl. n., 1907. 10 s.
- KRČMÁŘ, Jan; HÁCHA, Emil; SOMMER, Otakar. Josef Stupecký in memoriam. Bratislava: Právnická fakulta University Komenského v Bratislavě, 1928. 55 s.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Stupecký
- Autor Josef Stupecký ve Wikizdrojích
- Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910 (1920), Stupecký, Josef *1848
Rektoři Univerzity Karlovy | |
---|---|
1882–1920 (česká Karlo-Ferdinandova univerzita) | 1882–1883: Václav Vladivoj Tomek • 1883–1884: Antonín Randa • 1884–1885: Jan Streng • 1885–1886: Václav Vladivoj Tomek • 1886–1887: Emil Ott • 1887–1888: Vilém Weiss • 1888–1889: František Josef Studnička • 1889–1890: Matouš Talíř • 1890–1891: Vladimír Tomsa • 1891–1892: Antonín Frič • 1892–1893: Jiří Pražák • 1893–1894: František Xaver Kryštůfek • 1894–1895: Arnold Spina • 1895–1896: Karel Vrba • 1896–1897: Jaromír Hanel • 1897–1898: Eugen Kadeřávek • 1898–1899: Josef Reinsberg • 1889–1900: Jan Gebauer • 1900–1901: Josef Stupecký • 1901–1902: Jan Ladislav Sýkora • 1902–1903: Ivan Horbaczewski • 1903–1904: Čeněk Strouhal • 1904–1905: František Storch • 1905–1906: Antonín Vřešťál • 1906–1907: Jaroslav Hlava • 1907–1908: Jaroslav Goll • 1908–1909: Leopold Heyrovský • 1909–1910: Josef Král • 1910–1911: Jan Janošík • 1911–1912: Jaromír Čelakovský • 1912–1913: František Vejdovský • 1913–1914: František Mareš • 1914–1915: Kamil Henner • 1915–1916: Rudolf Dvořák • 1916–1917: Vítězslav Janovský • 1917–1918: Gabriel Pecháček • 1918–1919: Karel Hermann-Otavský • 1919–1920: Josef Zubatý |
od 1920 (Univerzita Karlova) | 1920–1921: František Mareš • 1921–1922: Bohumil Němec • 1922–1923: Cyril Horáček • 1923–1924: František Pastrnek • 1924–1925: Otakar Kukula • 1925–1926: Karel Petr • 1926–1927: Josef Vančura • 1927–1928: Lubor Niederle • 1928–1929: Vladimír Slavík • 1929–1930: Jindřich Matiegka • 1930–1931: August Miřička • 1931–1932: Josef Pekař • 1932–1933: Rudolf Kimla • 1933–1934: Karel Domin • 1934–1935: Josef Drachovský • 1935–1936: Gustav Friedrich • 1936–1937: Karel Weigner • 1937–1938: František Slavík • 1938–1939: Vilém Funk • 1939–1939: Bedřich Hrozný • 1945–1946: Jan Bělehrádek • 1946–1947: Bohumil Bydžovský • 1947–1948: Karel Engliš • 1948–1954: Jan Mukařovský • 1954–1958: Miroslav Katětov • 1958–1966: Jaroslav Procházka • 1966–1969: Oldřich Starý • 1969–1970: Josef Charvát • 1970–1976: Bedřich Švestka • 1976–1990: Zdeněk Češka • 1990–1994: Radim Palouš • 1994–1999: Karel Malý • 2000–2006: Ivan Wilhelm • 2006–2014: Václav Hampl • 2014–2022: Tomáš Zima • od 2022: Milena Králíčková |
Děkani Právnické fakulty UK | |
---|---|
c. k. česká univerzita Karlo-Ferdinandova (1882–1920) | Emil Ott (1882–1883, 1883–1884) • Alois Zucker (1884–1885) • Antonín Randa (1885–1886) • Jan Jaromír Hanel (1886–1887) • Matouš Talíř (1887–1888) • Jiří Pražák (1888–1889) • Josef Stupecký (1889–1890) • Emil Ott (1890–1891) • František Storch (1891–1892) • Matouš Talíř (1892–1893) • Albín Bráf (1893–1894) • Jan Jaromír Hanel (1894–1895) • Leopold Heyrovský (1895–1896) • Alois Zucker (1896–1897) • Jaromír Čelakovský (1897–1898) • Josef Stupecký (1898–1899) • Jiří Pražák (1899–1900) • Bohuslav Rieger (1900–1901) • Kamil Henner (1901–1902) • Albín Bráf (1902–1903) • Leopold Heyrovský (1903–1904) • Karel Hermann-Otavský (1904–1905) • Jaromír Čelakovský (1905–1906) • František Fiedler (1906–1907) • Kamil Henner (1907–1908) • Cyril Horáček (1908–1909) • Emanuel Tilsch (1909–1910) • Josef Vančura (1910–1911, 1911–1912) • Josef Gruber (1912–1913) • August Miřička (1913–1914) • Josef Prušák (1914–1915) • Miloslav Stieber (1915–1916) • Jan Krčmář (1916–1917) • Josef Drachovský (1917–1918) • František Vavřínek (1918–1919) • Václav Hora (1919–1920) |
Univerzita Karlova (1920–1939) | Jan Kapras (1920–1921) • Vilém Funk (1921–1922) • Karel Hermann-Otavský (1922–1923) • Antonín Hobza (1923–1924) • Josef Vančura (1924–1925) • Jiří Hoetzel (1925–1926) • Karel Kadlec (1926–1927) • Vilibald Mildschuh (1927–1928) • August Miřička (1928–1929) • Emil Svoboda (1929–1930) • Miloslav Stieber (1930–1931) • Arnošt Wenig-Malovský (1931–1932) • Josef Drachovský (1932–1933) • Otakar Sommer (1933–1934) • Vilém Funk (1934–1935) • František Vavřínek (1935–1936) • Václav Hora (1936–1937) • Jan Kapras (1937–1938) • Jiří Hoetzel (1938–1939) • Antonín Hobza (1939) |
Univerzita Karlova (1945–) | Arnošt Wenig-Malovský (1945) • Jan Matějka (1945–1946) • Theodor Saturník (1946–1947) • Cyril Horáček (1947–1948) • Josef Tureček (1948–1952) • Jan Bartuška (1952–1954) • Ferdinand Boura (1954–1957) • František Štajgr (1957–1958) • Valér Fábry (1958–1961) • Oldřich Průša (1961–1967) • Otakar Plundr (1967–1969) • Zdeněk Češka (1969–1973) • Vladimír Delong (1973–1980) • Josef Mečl (1980–1989) • Ivan Mucha (1990–1991) • Valentin Urfus (1991–1994) • Dušan Hendrych (1994–2000) • Vladimír Kindl (2000–2006) • Aleš Gerloch (2006–2014) • Jan Kuklík (2014–2022) • Radim Boháč (od 2022) |