Focke-Wulf Fw 187

Fw 187
Focke-Wulf Fw 187 A
Focke-Wulf Fw 187 A
Určenítěžký stíhací letoun
PůvodNěmecká říše
VýrobceFocke-Wulf
ŠéfkonstruktérKurt Tank
První let1937
UživatelLuftwaffe
Vyrobeno kusů9
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Focke-Wulf Fw 187 Falke byl dvoumístný německý stíhací dvoumotorový celokovový dolnoplošník se zatahovacím podvozkem ostruhového typu.

Vznik

V roce 1935 Kurt Tank vypracoval bez oficiální objednávky předběžný projekt dvoumotorového stíhacího letounu. Začátkem roku 1936 představil projekt své konstrukce na výstavě nejnovější výzbroje, konané v továrně Henschel u Berlína. Přestože byl Adolf Hitler projektu velmi nakloněn, úředníci Technického úřadu neprojevili o projekt zájem. Jejich argumentací byly předpokládané výkony shodné s jednomotorovými letouny. Výhody většího doletu dvoumotorové konstrukce, vhodné jako doprovod pro bombardéry Luftwaffe, byly Technisches Amtem zamítnuty.

Tank se reakcí úředníků nenechal odradit a zanedlouho se obrátil přímo na šéfa vývojového oddělení technického odboru Obersta Wolframa von Richthofena. Von Richthofen myšlenku Kurta Tanka podpořil a společnost Focke-Wulf následně obdržela objednávku na tři prototypy pod označením Fw 187.

Vývoj

Práce konstrukčního týmu řídil hlavní inženýr Tankovy kanceláře Robert Blaser. Původně zamýšlené pohonné jednotky Daimler-Benz DB 600 o výkonu 632 kW byly z kapacitních důvodů výroby již v objednávce nahrazeny motory Junkers Jumo 210.

Blaser, považující za hlavní prioritu maximální rychlost ve vodorovném letu, navrhl trup o menším průměru než měly mnohé jednomotorové stíhací stroje. Kabina byla natolik úzká a malá, že část palubních přístrojů byla umístěna na vnitřních stranách motorových gondol.

První prototyp Fw 187 V1 (imatrikulace D-AANA) dokončený na jeře 1937 byl poháněn dvěma motory Junkers Jumo 210 Da, z nichž každý měl vzletový výkon 500 kW. Vrtule byly stavitelné třílisté Junkers-Hamilton. Letové testy prováděl šéf zalétávacích pilotů firmy Focke-Wulf Flugkapitän ing. Hans Sander. Maximální rychlost 525 km/h v hladině 4000 m spolu s dobrými letovými vlastnostmi a stoupavostí vedly Tanka k pojmenování nového typu „Falke“ („Sokol“).

Fw 187

Druhý z objednaných prototypů Fw 187 V2 se odlišoval zabudovanými motory Jumo 210 G s přímým vstřikováním paliva o výkonu po 493 kW a vrtulemi VDM. Podobně jako první vyrobený exemplář byl vyzbrojen dvojicí kulometů MG 17 ráže 7,9 mm na bocích kabiny. Letové zkoušky zahájil v létě 1937.

Krátce po uzavření smlouvy na výrobu tří prototypů v červnu 1936 došlo ke změně šéfa vývojového oddělení technického odboru RLM. Funkci převzal Ernst Udet, který doporučil úpravu Fw 187 na těžký dvoumístný stíhací letoun kategorie Zerstörer s následnou výrobou tří prototypů. Vzhledem k nemožnosti prosazení jednomístné koncepce těžkého stíhacího letounu zahájil ing. Blaser téměř okamžitě práce na dvoumístné úpravě Fw 187. Prvním takto koncipovaným strojem se stal Fw 187 V3 (D-ORHP) s prodlouženým trupem a zvětšeným kokpitem pro druhého člena posádky, sedícím za pilotem. Trupová palivová nádrž byla posunuta dozadu a motorové gondoly zkráceny. Hlavňovou výzbroj doplnily dva kanóny MG FF ráže 20 mm, uložené v přídi pod podlahou kabiny. Třetí prototyp, poháněný opět dvojicí motorů Jumo 210 G, se do vzduchu poprvé dostal na začátku jara 1938. Při jednom z prvních letů začal hořet pravý motor a během nouzového přistání byly zlomeny obě podvozkové nohy. Dne 14. května 1938 byl při smrtelné havárii pilota Bauera zcela zničen Fw 187 V1.

V létě 1938 byl dokončen prototyp Fw 187 V4 (D-OSNP) a na podzim Fw 187 V5 (D-OTGN), oba shodné s V3. Letouny byly testovány v Erprobungsstelle Rechlin, kde obdržely kladné hodnocení. Technisches Amt tak objednal další tři prototypy.

Mezitím se Tankovi podařilo zajistit dva motory Daimler-Benz DB 600 A po 735 kW, které obdržel prototyp Fw 187 V6 (CI+NY). První let proběhl na začátku roku 1939. Vzhledem k problémům s chlazením motorů byly klasické chladiče nahrazeny povrchovými, které se však nakonec neosvědčily.

V létě 1939 byly dokončeny tři předsériové letouny Fw 187 A-01A-03 s řadovými dvanáctiválcovými pohonnými jednotkami Jumo 210 Ga po 537 kW chlazenými kapalinou. Výzbroj byla posílena o další dva kulomety MG 17. Přestože byly výkony Fw 187 velmi vysoké, rozhodl Luftwaffenführungsstab, že letoun bez zadního střelce nesplňuje požadavky na Zerstörer, a jediným vyráběným typem zůstane Messerschmitt Bf 110. Všechny tři předsériové stroje pak byly vráceny firmě Focke-Wulf do Brém.

Nasazení

V roce 1940 se vzhledem na opakující se nálety britských bombardérů vytvořily u některých leteckých továren letky ochrany průmyslu (Industrie-Schutzstaffel) určené k obraně vzdušného prostoru nad mateřskou továrnou. Tyto jednotky byly složeny ze zalétávacích pilotů a pozemního personálu, který tvořili vybraní pracovníci firmy. Jednotka byla utvořena také u společnosti Focke-Wulf a její součástí se staly i tři předsériové Fw 187 A-0. Jeden z jejích pilotů ing. Mehlhorn dosáhl na jaře 1940 několika vzdušných vítězství.

V zimě 1940-41 byly všechny tři letouny odeslány do Norska k 13.(Zerstörer)/JG 77. Po této neoficiální akci byly z nařízení RLM odeslány zpět do Brém.

V létě 1942 byl jeden Fw 187 A-0 odeslán do Luftschiess-Schule ve Varlose v Dánsku. Koncem války pak Fw 187 sloužily ke zkouškám spojených s vývojem Ta 154.

Specifikace (Fw 187 A-0)

Fw 187 V4
Fw 187
Fw 187

Technické údaje

  • Osádka:
  • Rozpětí: 15,30 m
  • Délka: 11,10 m
  • Výška: 3,85 m
  • Nosná plocha: 30,40 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 3700 kg
  • Vzletová hmotnost: 5000 kg
  • Pohonná jednotka:

Výkony

  • Maximální rychlost u země: 518 km/h
  • Maximální rychlost v hladině 4200 m: 529 km/h
  • Cestovní rychlost: 400 km/h
  • Počáteční stoupavost: 17,5 m/s
  • Doba výstupu do výšky 2000 m: 1,9 min
  • Doba výstupu do výšky 6000 m: 5,8 min
  • Dostup: 10 000 m
  • Dolet: 1200 km
Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Odkazy

Literatura

  • MURAWSKI, Marek. Letadla Luftwaffe 1933-45 část 1. Hostomice: Intermodel, 1997. 239 s. ISBN 80-901976-2-0. 
  • NĚMEČEK, Václav. Focke-Wulf Fw 187. Letectví a kosmonautika. Duben 1986, roč. LXII., čís. 8, s. 28. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Focke-Wulf Fw 187 na Wikimedia Commons
  • Kamufláž letounu Focke-Wulf Fw 187 Archivováno 25. 6. 2009 na Wayback Machine.
  • Focke-Wulf Fw 187
Německé vojenské letouny druhé světové války
Stíhací letouny
Ar 65Ar 68Do 335Fw 190Ta 152Ta 154He 51He 112He 162He 219Bf 109Bf 110Me 163Me 210Me 262Me 410
Bombardovací letouny
Ar 234Do 17Do 23Do 217Do 335Fw 200He 111He 115He 177Ju 86Ju 88Ju 188Ju 388
Plovákové letouny a létající čluny
Ar 95Ar 196Ar 231BV 138Ha 139BV 222Do 16Do 18Do 24Do 26He 59He 60He 114He 115We 271
Průzkumné letouny
Ar 95Ar 196Ar 234Do 17Do 215Fw 189He 45He 46He 70He 170Hs 126
Transportní letouny a kluzáky
Ar 232DFS 230Go 242Go 244Ju 52Ju 90Ju 252Ju 352Ju 290Ju 390Ka 430Me 321Me 323Si 204
Cvičné a spojovací letouny
Ar 66 • Ar 69 • Ar 76Ar 79Ar 96Bü 131Bü 133Bü 180Bü 181 • Bü 182 • Fi 156Fw 44Fw 56Fw 58F 13W 34He 72 • Kl 31 • Kl 32Kl 35Bf 108Fh 104Si 202Sk 257
Bitevní letouny
Ar 66Go 145He 45He 50Hs 123Hs 129Ju 87
Vrtulníky a vírníky
Fa 223Fa 330Fl 265Fl 282
Experimentální a specializované letouny
DFS 39 • DFS 193 • DFS 194 • Fw 47 • Fi 158 • Ju 49 • He 116He 119He 176He 178LF 1Me 261Mistel
Malosériové letouny
Ar 240BV 141Fi 167 • Fw 187 • He 100 (He 113)
Prototypy a projekty
Ao 225 • Ar 77 • Ar 80 • Ar 81 • Ar 195 • Ar 197 • Ar 198 • Ar 199 • Ar 340 • Ar 396E.555 • AS 6 • Ba 349BV 40Ha 137Ha 140BV 142BV 144BV 155BV 238 • P.175 • P.200 • P.202Do 19 • Do 317 • DFS 228DFS 346 • Fi 98 • Fi 99 • Fi 157 • Fi 256 • Fw 57 • Fw 62Fw 159Ta 183Fw 191 • He 118 • He 274He 280He 343He 519Ho 229Ju 85Ju 89Ju 187Ju 287Ju 288Hs 121 • Hs 122 • Hs 124 • Hs 125 • Hs 127 • Hs 128 • Hs 130Hs 132Ju 322Bf 161Bf 162Me 209-IIMe 263Me 264Me 309Me 328Me 509 • Me 609 • Me P. 1101 • Li P.01 • Li P.04 • Li P.10 • Li P.11 • Li DM-1 • Li P.13 • Li P.13a • Li P.13b • Li P.15 • Li P.20 • Sk P.14 • Sk SL-6 • So 334
Bezpilotní letouny a řízené střely
As 292 • BV 143BV 246Fi 103Hs 117Hs 293 • Hs 295 • Hs 296 • Hs 297 • Hs 298
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • LCCN: sh2003006320
  • NLI: 987007559188405171