Wang Čung-jü

Wang Čung-jü
Narozeníúnor 1933 (91 let)
Čchang-čchun
Alma materStranická škola ústředního výboru Komunistické strany Číny
High School Attached to Northeast Normal University
Povoláníinženýr a politik
Politická stranaKomunistická strana Číny (od 1956)
Funkceguvernér Ťi-linu (1989–1992)
Generální sekretář státní rady (1998–2003)
místopředseda celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (2003–2008)
člen celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Wang Čung-jü je čínské jméno, v němž Wang je příjmení.

Wang Čung-jü (čínsky pchin-jinem Wáng Zhōngyǔ, znaky 王忠禹; * únor 1933) je bývalý čínský komunistický politik, první místopředseda celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (2003–2008), státní poradce a generální sekretář státní rady (obojí 1998–2003), předtím místopředseda Státní plánovací komise a předseda Státní ekonomické a obchodní komise (obojí 1993–1998). Byl členem širšího vedení Komunistické strany Číny, jako kandidát (1987–1992) a člen (1992–2002) jejího ústředního výboru. Téměř tři desetiletí pracoval v papírně v provincii Ťi-lin, kde prošel cestu od technika po hlavního inženýra. Poté od roku 1980 působil v ťilinské provinční správě, naposled jako guvernér Ťi-linu (1989–1992). Od roku 1992 pracoval v centrálních vládních úřadech v Pekingu.

Život

Wang Čung-jü se narodil v únoru 1933 v Čchang-čchunu v provincii Ťi-lin, tehdy ve státu Mandžukuo. Navštěvoval střední školu při Severovýchodní pedagogické univerzitě v Čchang-čchunu a poté studoval na odborné škole lehkého průmyslu v Šen-jangu (1950–1953). Před vstupem do Komunistické strany Číny roku 1956[1] pracoval jako technik v papírně v Ťi-linu, v níž se (s přerušením v letech 1967–1970, kdy byl nucen odejít na venkov do zemědělství) do roku 1980 postupně vypracoval z pozice zástupce vedoucího dílny přes inženýra, zástupce ředitele továrny až na hlavního inženýra továrny.[1]

Roku 1980 byl přeložen do provinční vlády Ťi-linu na místo zástupce ředitele úřadu lehkého průmyslu. Po studiu na ústřední stranické škole v Pekingu v letech 1981–1982 se vrátil do Ťi-linu jako ředitel úřadu lehkého průmyslu provincie (1982–1983), poté byl přeložen do aparátu komunistické strany na post generálního sekretáře provinčního výboru.[1] Pak se vrátil do ťilinské provinční administrativy jako zástupce guvernéra a v letech 1989–1992 guvernér Ťi-linu. Mezitím byl na XIII. sjezdu KS Číny v listopadu 1987 zvolen kandidátem ústředního výboru.[1] Během výkonu funkce zastupujícího a řádného guvernéra byl také zástupcem tajemníka provinčního výboru komunistické strany. Během Wangova působení se Ťi-lin začal přizpůsobovat reformní politice Teng Siao-pchinga, ale pomalu a polovičatě: musel věnovat více času boji s růstem byrokracie a přizpůsobovat politiku o několik let později než progresivnější provincie jako Šan-tung. Zvýhodněné postavení severovýchodního průmyslu za Mao Ce-tunga a absence přístavu v provincii omezovaly touhu a schopnost jejích obyvatel zapojit se do nové čínské ekonomiky.

Roku 1992 byl Wang Čung-jü pověřen úkoly na celostátní úrovni, když byl přeložen do Pekingu na místo zástupce vedoucího úřadu státní rady pro ekonomiku a obchod a úřadu státní rady pro výrobu. Na XIV. sjezdu KS Číny v říjnu 1992 byl zvolen členem ústředního výboru (znovuzvolen 1997, do 2002).[1] Od roku 1993 převzal funkci místopředsedy Státní plánovací komise, a předsedy Státní ekonomické a obchodní komise,[1] jejímž úkolem bylo prosazovat tržní hospodářství. Zaměřovala se zejména na reformu státních podniků, aby se přizpůsobily alokaci svých zdrojů podle cen stanovených otevřenějším trhem, a na úpravu vládních politik, aby se tomu přizpůsobily.[2] V Ťi-linu bylo mnoho státních podniků, s nimiž měl Wang dlouholeté zkušenosti, a stal se jedním z nejhlasitějších zastánců politiky jejich modernizace a zlepšení.[2]

V tomto období byl Wang blízkým spolupracovníkem místopředsedy vlády Ču Žung-ťiho a jedním z nejvlivnějších představitelů čínské administrativy.[3] Byl členem poradní skupiny, která měla za úkol prozkoumat, jak daleko a jak rychle by se ČLR mohla posunout směrem k demokracii; konečné rozhodnutí skupiny bylo ponechat otevřené volby omezené na místní úroveň, kde umožňovaly řešit okamžité a každodenní stížnosti, aniž by to mělo dopad na obecné vedení Pekingu nad zemí.[3] Wang také využil svého celostátního vlivu k prosazení většího rozvoje v Ťi-linu, zejména k uzavření mezinárodních dohod umožňujících z Chun-čchunu na řece Tuman volný přístup k Japonskému moři přes úzký výběžek, který drží Severní Korea a Rusko.[4] To byl jeho oblíbený projekt již od roku 1988, kdy se v Čchang-čchunu konala první regionální konference na toto téma. Aby bylo možné využívat větší plavidla, pomalu se rozvíjela spolupráce mezi Čínou a Severní Koreou s cílem umožnit Číňanům využívat severokorejský námořní přístav Rason, přičemž Chun-čchun by fungoval spíše jako jeho železniční uzel.[4]

Od března 1998 do března 2003 působil Wang jako státní poradce a generální sekretář státní rady,[1] opět v těsné spolupráci s nyní již premiérem Ču Žung-ťim. V této době byl jmenován prezidentem Státní školy administrativy (nyní Akademie řízení), angažoval se v řízení politiky jednoho dítěte, byl vedoucím vedoucí skupiny, která dohlížela na 5. celostátní sčítání lidu v Číně, a zasedal jako člen řídícího výboru, který dohlížel na summity APEC v roce 2001 v okolí Číny. V roce 1999 se také podílel na převodu Macaa z portugalské pod čínskou kontrolu.

Od března 2003 do března 2008 byl prvním místopředsedou celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění. Roku 2008 odešel z politiky do penze.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wang Zhongyu (politician, born 1933) na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g Xinhua. Wang Zhongyu [online]. China Internet Information Center, 2003 [cit. 2024-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b ZHENG, Yongnian. Globalization and State Transformation in China. Cambridge: Cambridge University Press, 2004. Dostupné online. ISBN 9780521537506. S. 103–104. (anglicky) 
  3. a b WINCKLER, Edwin A., et al. Governing China's Population: From Leninist to Neoliberal Biopolitics. Stanford: Stanford University Press, 2005. ISBN 9780804748803. S. 176–177. (anglicky) 
  4. a b COTTON, James. China and Tumen River Cooperation: Jilin's Coastal Development Strategy. Asian Survey. 11. 1996, čís. 36, s. 1086–1101, na s. 1086 a 1094–1095. (anglicky) 

Externí odkazy

Člen Státní rady (vlády) Čínské lidové republiky
Státní poradci státní rady Čínské lidové republiky
vláda: Chua a Čao (1978–1983)
Čao C’-jang II (1983–1988)
Li Pcheng I (1988–1993)
Li Tchie-jingČchin Ťi-wejWang Ping-čchienSung ŤienWang FangCou Ťia-chua (od 1991 místopředseda Státní rady)Li Kuej-sienČchen Si-tchungČchen Ťün-šengČchien Čchi-čchen (od 1991)
Li Pcheng II (1993–1998)
Ču Žung-ťi (1998–2003)
Čch’ Chao-tchienLuo KanWu IIsmail Ähmäd • Wang Čung-jü
Wen Ťia-pao I (2003–2008)
Wen Ťia-pao II (2008–2013)
Li Kche-čchiang I (2013–2018)
Li Kche-čchiang II (2018–2023)
Li Čchiang (2023–2028)
Generální sekretáři státní administrativní rady ústřední lidové vlády a státní rady Čínské lidové republiky
Generální sekretáři státní administrativní rady
Li Wej-chan (1949–1953)Si Čung-sün (1953–1954)
Generální sekretáři státní rady
Si Čung-sün (1954–1965) • Čou Žung-sin (1965–1975)funkce zrušena (1975–1979) • Ťin Ming (1979–1980)Ťi Pcheng-fej (1980–1981) • Tu Sing-jüan (1981–1983)Tchien Ťi-jün (1983–1985)Čchen Ťün-šeng (1985–1988)Luo Kan (1988–1998) • Wang Čung-jü (1998–2003)Chua Ťien-min (2003–2008)Ma Kchaj (2008–2013)Jang Ťing (2013–2018)Siao Ťie (2018–2023)Wu Čeng-lung (2023– )
Místopředsedové celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění
1. volební období (1949–1954)
2. volební období (1954–1959)
3. volební období (1959–1965)
4. volební období (1965–1978)
Pcheng Čen, Čchen I (zemřel 1972), Jie Ťien-jing, Chuang Jen-pchej (zemřel 1965), Čchen Šu-tchung (zemřel 1966), Liou Lan-tchao (do 1968), Sung Žen-čchiung, Sü Ping (zemřel 1972), Kao Čchung-min (zemřel 1971), Cchaj Tching-kchaj (zemřel 1968), Wej Kuo-čching, Teng C’-chuej (zemřel 1972), Li S’-kuang (zemřel 1971), Fu Cuo-i (zemřel 1974), Tcheng Taj-jüan (zemřel 1974), Sie Ťüe-caj (zemřel 1971), Mao Tun, Li Ču-čchen (zemřel 1968), Pagpalha Geleg Namgjal, Sü Te-cheng, Li Te-čchüan (zemřela 1972), Ma Sü-lun (zemřel 1970)
5. volební období (1978–1983)
Ulanfu, Wej Kuo-čching, Pcheng Čchung, Čao C’-jang, Kuo Mo-žo (zemřel 1978), Sung Žen-čchiung, Mao Tun (zemřel 1981), Sü Te-cheng, Ou-jang Čchin (zemřel 1978), Š’ Liang , Ču Jün-šan (zemřel 1981), Kchang Kche-čching, Ťi Fang, Wang Šou-tao, Jang Ťing-žen, Čang Čchung (zemřel 1980), Pagpalha Geleg Namgjal, Čou Ťien-žen, Čuang Si-čchüan, Chu C’-ang, Žung I-žen, Tchung Ti-čou (zemřel 1979)
od 1979 i
Liou Lan-tchao, Lu Ting-i, Li Wej-chan, Chu Jü-č’, Wang Kchun-lun, Čhökji Gjalcchän
od 1980 i
Che Čchang-kung, Siao Kche, Čcheng C’-chua, Jang Siou-feng, Ša Čchien-li (zemřel 1982), Burhan Šähidi, Čou Pchej-jüan, Čchien Čchang-čao
od 1981 i
Liou Fej (zemřel 1983), Tung Čchi-wu
6. volební období (1983–1988)
Jang Ťing-žen, Liou Lan-tchao, Lu Ting-i, Čcheng C’-chua, Kchang Kche-čching, Ťi Fang (zemřel 1987), Čuang Si-čchüan, Pagpalha Geleg Namgjal, Chu C’-ang, Wang Kchun-lun (zemřel 1985), Čchien Čchang-čao, Tung Čchi-wu, Tchao Č’-jüe, Čou Šu-tchao (zemřel 1984), Jang Čcheng-wu, Siao Chua (zemřel 1985), Čchen Caj-tao, Lü Čeng-cchao, Čou Ťien-žen (zemřel 1984), Čou Pchej-jüan, Burhan Šähidi, Miao Jün-tchaj, Wang Kuang-jing, Teng Čao-siang, Fej Siao-tchung, Čao Pchu-čchu, Jie Šeng-tchao (zemřel 1988), Čchü Wu, Pa Ťin
od 1984 i
Ma Wen-žuej, Mao I-šeng, Liou Ťing-ťi
od 1985 i
Chua Luo-keng (zemřel 1985)
od 1986 i
Wang En-mao, Čchien Süe-sen, Lej Ťie-čchiung
od 1987 i
Wang Feng, Čchien Wej-čchang
7. volební období (1988–1993)
Wang Žen-čung (zemřel 1992), Jen Ming-fu (do 1990), Fang I, Ku Mu, Jang Ťing-žen, Kchang Kche-čching (zemřela 1992), Pagpalha Geleg Namgjal, Chu C’-ang (zemřel 1991), Čchien Čchang-čao, Čou Pchej-jüan, Miao Jün-tchaj, Wang Kuang-jing, Teng Čao-siang, Čao Pchu-čchu, Čchü Wu (zemřel 1992), Pa Ťin, Ma Wen-žuej, Liou Ťing-ťi, Wang En-mao, Čchien Süe-sen, Čchien Wej-čchang, Chu Šeng, Sun Siao-cchun (zemřel 1991), Čcheng S’-jüan, Lu Ťia-si, Čchien Čeng-jing, Su Pu-čching, Ismail Ähmäd
od 1989 i
Chou Ťing-žu, Ting Kuang-sün
od 1990 i
Chung Süe-č’
od 1991 i
8. volební období (1993–1998)
Jie Süan-pching, Wu Süe-čchien, Jang Žu-taj, Wang Čao-kuo, Ngaphö Ngawangdžigme, Saifuddin Azizi, Chung Süe-č’, Jang Ťing-žen, Čou Pchej-jüan (zemřel 1993), Teng Čao-siang, Čao Pchu-čchu, Pa Ťin, Liou Ťing-ťi (zemřel 1997), Čchien Süe-sen, Čchien Wej-čchang, Chu Šeng, Čchien Čeng-jing, Su Pu-čching, Chou Ťing-žu (zemřel 1994), Ting Kuang-sün, Tung Jin-čchu, Sun Fu-ling, Ann Tse-kai, Henry Fok, Ma Man-kei
od 1994 i
Ču Kuang-ja, Wan Kuo-čchüan
od 1996 i
Che Lu-li
9. volební období (1998–2003)
Jie Süan-pching, Jang Žu-taj, Wang Čao-kuo, Ngaphö Ngawangdžigme, Čao Pchu-čchu zemřel 2000), Pa Ťin, Čchien Wej-čchang, Lu Ťia-si (zemřel 2001), Žen Ťien-sin, Sung Ťien, Li Kuej-sien, Čchen Ťün-šeng (zemřel 2002), Čang S’-čching, Čchien Čeng-jing, Ting Kuang-sün, Sun Fu-ling, Ann Tse-kai, Henry Fok, Ma Man-kei, Ču Kuang-ja, Wan Kuo-čchüan, Chu Čchi-li, Čchen Ťin-chua, Čao Nan-čchi, Mao Č’-jung, Paj Li-čchen, Ťing Šu-pching, Luo Chao-cchaj, Čang Kche-chuej, Čou Tchie-nung, Wang Wen-jüan
10. volební období (2003–2008)
Wang Čung-jü, Liao Chuej, Liou Jen-tung, Ngaphö Ngawangdžigme, Pa Ťin (zemřel 2005), Pagpalha Geleg Namgjal, Li Kuej-sien, Čang S’-čching, Ting Kuang-sün, Henry Fok (zemřel 2006), Ma Man-kei, Paj Li-čchen, Luo Chao-cchaj, Čang Kche-chuej, Čou Tchie-nung, Chao Ťien-siou, Čchen Kchuej-jüan, Ablät Abdurišit, Sü Kchuang-ti, Li Čao-čuo, Chuang Meng-fu, Wang Süan, Čang Chuaj-si, Li Meng
od 2005 i
Tung Chee-hwa, Čang Mej-jing, Čang Žung-ming
11. volební období (2008–2013)
Wang Kang, Liao Chuej, Tu Čching-lin, Ngaphö Ngawangdžigme (zemřel 2009), Pagpalha Geleg Namgjal, Ma Man-kei, Paj Li-čchen, Čchen Kchuej-jüan, Ablät Abdurišit, Li Čao-čuo, Chuang Meng-fu, Tung Chee-hwa, Čang Mej-jing, Čang Žung-ming, Čchien Jün-lu, Sun Ťia-čeng, Li Ťin-chua, Čeng Wan-tchung, Teng Pchu-fang, Wan Kang, Lin Wen-i, Li Wu-wej, Luo Fu-che, Čchen Cung-sing, Wang Č’-čen
od 2010 i
Edmund Ho
12. volební období (2013–2018)
Tu Čching-lin, Ling Ťi-chua (do 2015), Chan Čchi-te, Pagpalha Geleg Namgjal, Tung Chee-hwa, Wan Kang, Lin Wen-i, Luo Fu-che, Edmund Ho, Čang Čching-li, Li Chaj-feng, Su Žung (do 2014), Čchen Jüan, Lu Čan-kung, Čou Siao-čchuan, Wang Ťia-žuej, Wang Čeng-wej, Ma Piao, Čchi Sü-čchun, Čchen Siao-kuang, Ma Pchej-chua, Liou Siao-feng, Wang Čchin-min
od 2017 i
Leung Chun-ying
13. volební období (2018–2023)
Čang Čching-li, Liou Čchi-pao, Pagpalha Geleg Namgjal, Tung Chee-hwa, Wan Kang, Edmund Ho, Lu Čan-kung, Wang Čeng-wej, Ma Piao, Čchen Siao-kuang, Leung Chun-ying, Sia Pao-lung, Jang Čchuan-tchang, Li Pin, Bagatur, Wang Jung-čching, Che Li-feng, Su Chuej, Čeng Ťien-pang, Ku Šeng-cu, Liou Sin-čcheng, Che Wej, Šao Chung, Kao Jün-lung
14. volební období (2023–2028)
Š’ Tchaj-feng, Chu Čchun-chua, Šen Jüe-jüe, Wang Jung, Čou Čchiang, Pagpalha Geleg Namgjal, Ho Hau Wah, Leung Chun-ying, Bagatur, Su Chuej, Šao Chung, Kao Jün-lung, Čchen Wu, Mu Chung, Sien Chuej, Wang Tung-feng, Ťiang Sin-č’, Ťiang Cuo-ťün, Che Pao-siang, Wang Kuang-čchien, Čchin Po-jung, Ču Jung-sin, Jang Čen
Představitelé Ťi-linu po roce 1949
tajemníci provinčního výboru KS Číny
Liou Si-wu (1949–1952) • Li Meng-ling (1952–1955)Wu Te (1955–1966) • Čao Lin (1966–1967) • Wang Chuaj-siang (1971–1977) • Wang En-mao (1977–1981) • Čchiang Siao-čchu (1981–1985) • Kao Ti (1985–1988) • Che Ču-kchang (1988–1995)Čang Te-ťiang (1995–1998) • Wang Jün-kchun (1998–2006) • Wang Min (2006–2009)Sun Čeng-cchaj (2009–2012) • Wang Žu-lin (2012–2014) • Bajančulú (2014–2020) • Ťing Ťün-chaj (2020– )
předsedové provinčního lidového shromáždění
Li Jou-wen (1980–1983) • Jü Kche (1983–1985) • Čao Siou (1985–1988) • Chuo Ming-kuang (1988–1993) • Che Ču-kchang (1993–1998)Čang Te-ťiang (1998) • Sang Feng-wen (1998–1999) • Wang Jün-kchun (1999–2008) • Wang Min (2008–2010)Sun Čeng-cchaj (2010–2013) • Wang Žu-lin (2013–2014) • Bajančulú (2014–2021) • Ťing Ťün-chaj (2021– )
guvernéři
Čou Čch’-cheng (1949–1952) • Li Jou-wen (1952–1967) • Wang Chuaj-siang (1968–1977) • Wang En-mao (1977–1980) • Jü Kche (1980–1982) • Čang Ken-šeng (1982–1983) • Čao Siou (1983–1985) • Kao Te-čan (1985–1987) • Che Ču-kchang (1987–1989) • Wang Čung-jü (1989–1992) • Kao Jen (1992–1995) • Wang Jün-kchun (1995–1998) • Chung Chu (1998–2004) • Wang Min (2004–2006) • Chan Čchang-fu (2006–2009) • Wang Žu-lin (2009–2012) • Bajančulú (2012–2014) • Ťiang Čchao-liang (2014–2016)Liou Kuo-čung (2016–2018) • Ťing Ťün-chaj (2018–2020) • Chan Ťün (2020–2023) • Chu Jü-tching (2023– )
předsedové provinčního výboru ČLPPS
Li Ti-pching (1955–1977) • Wang En-mao (1977–1980) • Li Ti-pching (1980–1985) • Liou Ťing-č’ (1985–1988) • Liou Jün-čao (1988–1998) • Čang Jüe-čchi (1998–2003) • Wang Kuo-fa (2003–2011) • Bajančulú (2011–2013) • Chuang Jen-ming (2013–2018) • Ťiang Ce-lin (2018–2023) • Ču Kuo-sien (2023– )
Autoritní data Editovat na Wikidatech