Vláda Ernsta Seidlera
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d3/Ernst_Seidler_von_Feuchtenegg.jpg/220px-Ernst_Seidler_von_Feuchtenegg.jpg)
Vláda Ernsta Seidlera byla předlitavská vláda, úřadující od 23. června 1917 do 25. července 1918. Sestavil ji Ernst Seidler von Feuchtenegg poté, co skončila předchozí vláda Heinricha Clam-Martinice.[1]
Dobové souvislosti a činnost vlády
Vláda Ernsta Seidlera nastoupila v situaci, kdy v Rakousku-Uhersku rychle ožíval parlamentní život poté, co byla v květnu 1917 po tříleté válečné přestávce svolána Říšská rada. Předchozí vláda Heinricha Clam-Martinice si nedokázala udržet podporu v parlamentu, ve kterém naopak vznikla většina neněmeckých, protivládně orientovaných poslanců. S postupující ekonomickou a sociální únavou z prodlužující se účasti monarchie na světové válce se do předlitavské politiky vracela ostrá etnická a ideologická polarizace, nyní doprovázená i státoprávními a mezinárodními tématy. Čeští poslanci například na zahajovací schůzi parlamentu ohlásili program transformace monarchie na federaci národnostních států, včetně požadavku na spojení českých zemí a Slovenska. Šířilo se i dělnické a stávkové hnutí.[2]
Seidlerova vláda se snažila vyjít vstříc požadavkům politických stran a nalézt trvalejší podporu v parlamentu. V červenci 1917 navíc byla jako gesto dobré vůle vyhlášena amnestie panovníka Karla I., díky které se na svobodu dostali političtí vězni, včetně předních českých politiků. V české politice (stejně jako v mnoha jiných neněmeckých etnických skupinách) ale dále sílily tendence k zásadní proměně monarchie a frekventovaným se stalo heslo o sebeurčení národů. Větší důraz na české zájmy začala klást i sociální demokracie. Na mezinárodním poli čelilo Rakousko-Uhersko takzvané Sixtově aféře (zveřejnění tajné depeše, v které Rakousko-Uhersko sondovalo možnost separátního míru s dohodovými mocnostmi). Po odeznění aféry došlo k dočasnému upevnění aliance s Německem. Ještě na jaře 1918 tak Seidlerova vláda provedla některá direktivní opatření směřující k posílení etnicky německého vlivu v Předlitavsku (krajské zřízení v Čechách rozdělující zemi na německé a české kraje), na což česká politická reprezentace reagovala další radikalizací. Podstatnější ale byl postoj Poláků, kteří v létě roku 1918 stáhli svou podporu vládě. Seidlerův kabinet tak ztratil možnost projednat rozpočet a rezignoval.[3]
Složení vlády
Resort | Ministr | Nástup do funkce | Konec funkce |
---|---|---|---|
ministerský předseda | Ernst von Seidler | 23. června 1917 | 25. července 1918 |
ministr vnitra | Friedrich von Toggenburg | 23. června 1917 | 11. června 1918 |
ministr vnitra | Edmund von Gayer | 11. června 1918 | 25. července 1918 |
ministr financí | Ferdinand von Wimmer (správce) | 23. června 1917 | 25. července 1918 |
ministr kultu a vyučování | Ludwik Ćwikliński | 23. června 1917 | 25. července 1918 |
ministr spravedlnosti | Hugo von Schauer (správce) | 23. června 1917 | 25. července 1918 |
ministr obchodu | Viktor Mataja | 23. června 1917 | 30. srpna 1917 |
ministr obchodu | Friedrich von Wieser | 30. srpna 1917 | 25. července 1918 |
ministr zemědělství | Moritz von Ertl (správce) | 23. června 1917 | 30. srpna 1917 |
ministr zemědělství | Ernst Emanuel von Silva-Tarouca | 30. srpna 1917 | 25. července 1918 |
ministr zeměbrany | Karl von Czapp | 23. června 1917 | 25. července 1918 |
ministr železnic | Karl von Banhans | 23. června 1917 | 25. července 1918 |
ministr veřejných prací | Emil Homann von Herimberg[4][5] | 23. června 1917 | 25. července 1918 |
ministr veřejných prací | Friedrich von Wieser (?)[6] | 30. srpna 1917 | 25. července 1918 |
ministr bez portfeje | Viktor Mataja[7] | 30. srpna 1917 | 1. ledna 1918 |
ministr sociální péče | Viktor Mataja | 1. ledna 1918 | 25. července 1918 |
ministr bez portfeje | Ivan Horbaczewski | 30. srpna 1917 | 25. července 1918 |
ministr zdravotnictví | Ivan Horbaczewski (provizorní vedení[8]) | ||
ministr pro haličské záležitosti | Juliusz Twardowski | 23. června 1917 | 25. července 1918 |
ministr bez portfeje | Ivan Žolger[9] | 30. srpna 1917 | 6. května 1918 |
společní ministři Rakouska-Uherska: | |||
* ministr zahraničí | Otakar Černín | 24. června 1917 | 14. dubna 1918 |
* ministr zahraničí | István Burián | 16. dubna 1918 | 25. července 1918 |
* ministr války | Rudolf Stöger-Steiner von Steinstätten | 24. června 1917 | 25. července 1918 |
* ministr financí | István Burián | 23. června 1917 | 25. července 1918 |
Reference
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 592.
- ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 610–613.
- ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 612–628.
- ↑ Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 2. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Homann von Herimberg, Emil Frh. (1862-1945), Verwaltungsbeamter, s. 411–412. (německy)
- ↑ V některých pramenech uváděno, že ministrem jen do 30. srpna 1917 (http://www.libri.cz/databaze/dejiny/vlady2.html Archivováno 1. 12. 2009 na Wayback Machine., též kol. aut.: Československé dějiny v datech, s. 592.) s tím, že pak ho měl nahradit Friedrich von Wieser.
- ↑ V některých pramenech uváděn jako ministr veřejných prací od 30. srpna 1917 (http://www.libri.cz/databaze/dejiny/vlady2.html Archivováno 1. 12. 2009 na Wayback Machine., též kol. aut.: Československé dějiny v datech, s. 592.) s tím, že nahradil Emila von Homanna. V rakouských pramenech nástup Wiesera na tento rezort není doložen a Homann uváděn jako ministr po celé trvání Seidlerovy vlády (Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 2, s 411-412, heslo Homann von Herimberg, Emil Frh. (1862-1945), Verwaltungsbeamter).
- ↑ Pověřen přípravou vzniku ministerstva sociální péče.
- ↑ Chod ministerstva formálně spuštěn až 27. července 1918.
- ↑ V publikaci Československé dějiny v datech, s. 592 uváděno, že ministrem byl od 24. července 1917 do 26. května 1918, ale dobový vídeňský tisk ukazuje na funkční období 30. srpen 1917 - 6. květen 1918, http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=wrz&datum=19170831&seite=1&zoom=33, http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=wrz&datum=19180509&seite=1&zoom=33.
Vlády Předlitavska 1867–1918 | ||
---|---|---|
Beust (1867) • K. Auersperg, Taaffe, Plenner (1867–70) • Hasner (1870) • Potocki (1870–71) • Hohenwart (1871) • Holzgethan (1871) • A. Auersperg (1871–79) • Stremayr (1879) • Taaffe (1879–93) • Windischgrätz (1893–95) • Kielmansegg (1895) • Badeni (1895–97) • Gautsch I (1897–98) • Thun (1898–99) • Clary-Aldringen, Wittek (1899–1900) • Koerber I (1900–04) • Gautsch II (1905–06) • Hohenlohe (1906) • Beck (1906–08) • Bienerth (1908–11) • Gautsch III (1911) • Stürgkh (1911–16) • Koerber II (1916) • Clam-Martinic (1916–17) • Seidler (1917–18) • Hussarek (1918) • Lammasch (1918) | ![]() |
Vláda Ernsta Seidlera (1917–1918) | |
---|---|
Předseda vlády Předlitavska | Ernst Seidler (23. června 1917 – 25. července 1918) |
![]() | Friedrich von Toggenburg (vnitro) •→ Edmund von Gayer (vnitro) • Ferdinand von Wimmer (finance; správce) • Ludwik Ćwikliński (kult a vyučování) • Hugo von Schauer (spravedlnost; správce) • Viktor Mataja (obchod) •→ Friedrich von Wieser (obchod) • Moritz von Ertl (zemědělství; správce) •→ Ernst Emanuel von Silva-Tarouca (zemědělství) • Karl von Czapp (zeměbrana) • Karl von Banhans (železnice) • Emil von Homann (veřejné práce) • Viktor Mataja (bez portfeje) •→ Viktor Mataja (sociální péče) • Ivan Horbaczewski (zdravotnictví; provizorní vedení) • Juliusz Twardowski (haličské záležitosti) • Ivan Žolger (bez portfeje) |
Společní ministři Rakousko-Uherska | Otakar Czernin (zahraniční věci) •→ István Burián (zahraniční věci) • Rudolf Stöger-Steiner von Steinstätten (válka) • István Burián (finance) |