Velké Hostěrádky
| Velké Hostěrádky | |
|---|---|
 náves s obecním úřadem, v pozadí kostel | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Klobouky u Brna |
| Obec s rozšířenou působností | Hustopeče (správní obvod) |
| Okres | Břeclav |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°1′59″ s. š., 16°52′13″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 498 (2024)[1] |
| Rozloha | 10,58 km²[2] |
| Katastrální území | Velké Hostěrádky |
| Nadmořská výška | 215 m n. m. |
| PSČ | 691 74 |
| Počet domů | 201 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Velké Hostěrádky 66 691 74 Velké Hostěrádky [email protected] |
| Starostka | Alena Vávrová |
| Oficiální web: www | |
  Velké Hostěrádky | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 584991 |
| Kód části obce | 178802 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Velké Hostěrádky (německy Hostraditz) jsou obec v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Žije zde 498[1] obyvatel.
Název
Název se vyvíjel od varianty Hocteradici (1237), Hostaradicz (1358), Hostyehradek (1437), Hostyeradky (1464), z Welkych Hostieradek (1577), Hostiradek (1673), Hostiehradek (1718), Hostieradek (1720, 1751), Gross Hostěhradek a Welký Hostěhradek (1846), Gross Hostiehradek a Hrubé Hostěrádky (1872), Gross Hostěhradek a Velké Hostěhrádky (1893) až k podobě Velké Hostěhrádky v roce 1924. Místní jméno je zdrobnělinou názvu Hostěradice, který vznikl z osobního jména Hostěhrad.[4]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1210, kdy ji Lev z Klobouk odkázal zábrdovickému klášteru. Od roku 1418 se připomíná tvrz, kterou získal od Jana a Stacha z Hostěhrádek Jan Krumsín z Čelechovic. Tvrz a ves roku 1504 vyženil Vilém z Víckova sňatkem s Alenou z Lílče. Roku 1617 se obec stala součástí žerotínského panství v majetku Lichtenštejnů.
Obyvatelstvo
Podle sčítání 1930 zde žilo v 187 domech 757 obyvatel, z nichž se 750 hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 381 římských katolíků, 372 evangelíků, 1 příslušník Církve československé husitské a 1 žid.[5]
Struktura
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[6][7][8][9]
| Místní části | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | část Velké Hostěrádky | 620 | 653 | 668 | 758 | 757 | 780 | 757 | 627 | 634 | 565 | 480 | 396 | 400 | 456 | 493 |
| Počet domů | část Velké Hostěrádky | 147 | 156 | 165 | 172 | 160 | 169 | 187 | 191 | 182 | 168 | 150 | 186 | 191 | 199 | 201 |
Obecní správa
Obecní symboly
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 8. října 2001.[10]
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Šebestiána, Rocha a Rozálie z roku 1794 s barokním oltářem
- Mohylník Skřípov a Líchy, archeologické naleziště[11]
- Zájezdní hostinec z konce 18. stol., v klasicistním slohu
Rodáci
- Josef Havlík, učitel, poslanec Zemského sněmu
- Jaroslav Dobrovolný (10. prosince 1915 - 6. května 1996), plukovník letectva 312 a 313 perutě RAF
- František Pacas (1. srpna 1934 - 31. března 2011), předseda hasičského sboru Břeclav
Galerie
-
Kostel svatého Šebestiána, Rocha a Rozálie -
Evangelický hřbitov s kaplí -
Bývalý zájezdní hostinec -
Pomník obětem První světové války -
Nápis nad obcí
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 280–281.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 50.
- ↑ Velké Hostěrádky - obec/město (okr. Břeclav) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2012-02-08]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. Heslo Velké Hostěrádky, s. 489.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2002 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 630 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Břeclav, s. 640.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Velké Hostěrádky [online]. 2001-10-08 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Toulavá kamera 1, str. 32, ISBN 80-7316-228-8
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Velké Hostěrádky na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Velké Hostěrádky v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
| Města, městyse a obce okresu Břeclav | |
|---|---|
| Bavory • Boleradice • Borkovany • Bořetice • Brod nad Dyjí • Brumovice • Břeclav • Březí • Bulhary • Diváky • Dobré Pole • Dolní Dunajovice • Dolní Věstonice • Drnholec • Hlohovec • Horní Bojanovice • Horní Věstonice • Hrušky • Hustopeče • Jevišovka • Kašnice • Klentnice • Klobouky u Brna • Kobylí • Kostice • Krumvíř • Křepice • Kurdějov • Ladná • Lanžhot • Lednice • Mikulov • Milovice • Moravská Nová Ves • Moravský Žižkov • Morkůvky • Němčičky • Nikolčice • Novosedly • Nový Přerov • Pavlov • Perná • Podivín • Popice • Pouzdřany • Přítluky • Rakvice • Sedlec • Starovice • Starovičky • Strachotín • Šakvice • Šitbořice • Tvrdonice • Týnec • Uherčice • Valtice • Velké Bílovice • Velké Hostěrádky • Velké Němčice • Velké Pavlovice • Vrbice • Zaječí | |
| legenda: město, městys. | |
Portály: Česko
