Periodická funkce

Periodická funkce s periodou P
Jedna perioda funkce sinus a kosinus
Jednoduché periodické funkce

Periodická funkce je v matematice funkce, jejíž hodnoty se pravidelně opakují s určitou periodou. Nejdůležitější periodické funkce jsou goniometrické funkce (sinus, kosinus atd.), jejichž periodou je 2π. Graf periodické funkce se také opakuje a lze jej sestrojit kopírováním jedné periody na ose x.

Periodické funkce se užívají ve fyzice i v technice k popisu vlnových dějů, oscilací, cyklů a mnoha dalších pravidelných dějů. Nezávislou proměnnou bývá čas. Rozdíl mezi minimem a maximem periodické funkce se nazývá amplituda a převrácená hodnota periody je frekvence.

Funkce, které nejsou periodické, se nazývají aperiodické.

Definice

Přesněji můžeme říci, že funkce f {\displaystyle f} je periodická s periodou P {\displaystyle P} , jestliže

f ( x + P ) = f ( x ) {\displaystyle f(x+P)=f(x)}

pro všechny hodnoty x {\displaystyle x} v definiční oblasti f {\displaystyle f} . Pro všechna celá čísla n také platí

f ( x + n P ) = f ( x ) . {\displaystyle f(x+nP)=f(x).}

Jednoduchým příkladem je funkce, jejíž hodnota je desetinná část argumentu, takže například

f ( 0.5 ) = f ( 1.5 ) = f ( 2.5 ) = . . . = 0.5. {\displaystyle f(0.5)=f(1.5)=f(2.5)=...=0.5.}

Perioda funkce je rovna 1 a f ( x ) = f ( x + 1 ) = f ( x + 2 ) = . . . {\displaystyle f(x)=f(x+1)=f(x+2)=...} .

Nejmenší kladné číslo P {\displaystyle P} , které je periodou periodické funkce, označujeme jako primitivní perioda. Průběh periodické funkce je v každém intervalu n P , ( n + 1 ) P {\displaystyle \langle nP,(n+1)P\rangle } stejný.

Obecná definice

Nechť E {\displaystyle E} je množina s interní operací + {\displaystyle +} . Potom P-periodickou funkcí nebo periodickou funkcí s periodou P na E {\displaystyle E} je funkce f {\displaystyle f} na E {\displaystyle E} taková, že

x E : f ( x + P ) = f ( x ) {\displaystyle \forall x\in E:f(x+P)=f(x)} .

Poznamenejme, že ačkoliv se předpokládá, že + {\displaystyle +} je komutativní, v této definici píšeme P {\displaystyle P} napravo.

Funkce, jejichž definičním oborem jsou komplexní čísla, mohou mít dvě nesouměřitelné periody, aniž by se jednalo o konstantní funkce. Takovými funkcemi jsou např. eliptické funkce. („Nesouměřitelnost“ zde znamená, že jedna z period není celočíselným násobkem druhé.)

Periodické řady

Některé přirozeně se vyskytující řady jsou periodické, například desetinný rozklad libovolného racionálního čísla (viz periodický rozvoj). Můžeme proto mluvit o periodě nebo délce periody řady. Jedná se tedy o speciální případ obecné definice.

Základem Fourierových řad je myšlenka, že libovolná periodická funkce je součtem trigonometrických funkcí s periodami P, 2P, 3P atd.

Translační symetrie

Jestliže se k popisu nějakého objektu použije funkce, např. nekonečný obraz může být popsán barvou jako funkcí pozice, odpovídá periodicita této funkce translační symetrii objektu.

Odkazy

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu periodická funkce na Wikimedia Commons

Související články

Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • BNF: cb12288235k (data)
  • GND: 4224901-6
  • LCCN: sh85099883
  • NDL: 00572380
  • NLI: 987007536403405171