PZL P.7

PZL P.7
Určenístíhací letoun
VýrobcePZL (Státní letecký průmysl)
Šéfkonstruktéring. Zygmunt Puławski
První letříjen 1930
Zařazeno1932
UživatelPolské letectvo
Rumunské letectvo, Luftwaffe
VariantyPZL P-7/I první prototyp,PZL P-7/II druhý prototyp,PZL P-7a série
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PZL P.7 byl polský stíhací letoun užívaný počátkem druhé světové války po přepadení Polska. První prototyp PZL P-7/I vzlétl v říjnu 1930 osazený výškovým hvězdicovým devítiválcem Bristol Jupiter VII-F s kompresorem o maximálním výkonu 388 kW následovaný druhým prototypem PZL P-7/II v březnu 1931.

Po vojskových zkouškách prototypů a řadě úprav se roku 1932 rozběhla sériová výroba PZL P-7A ve třech výrobních blocích s celkovou produkcí 149 strojů. Jako první je do výzbroje zařadila Eskadra 111 „Kosciuszkowska“ 1. leteckého pluku ve Varšavě, poté následovaly stíhací eskadry 2., 3. a 4. leteckého pluku. Počátkem roku 1935 byly postupně vyřazovány z bojových jednotek ke školním a výcvikovým letkám či do skladů záloh. K 1. září 1939 se však nacházelo ještě 106 strojů ve službě. V této době však už se jednalo o beznadějně zastaralý typ, který měl proti moderním německým stíhačkám minimální šance. Nezávisle na armádním letectvu vznikla ve Vyšší škole pilotáže v Dęblině improvizovaná „Grupa Deblińska“ s letouny P-7A, složená z pilotů instruktorů. U této jednotky operoval i jeden z pozdějších velitelů polské 303. perutě RAF a druhý nejúspěšnější polský pilot v RAF, Witold Urbanowicz.

Byl používán v Rumunsku, kam po zhroucení polské obrany přeletělo 17. září 1939 10 těchto strojů a jako kořistní používala tyto letouny i Luftwaffe.

Specifikace

Technické údaje

  • Osádka: 1 pilot
  • Rozpětí: 10,57 m
  • Délka: 6,98 m
  • Výška: 2,69 m
  • Nosná plocha: 17,90 m²
  • Plošné zatížení: - kg/m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 1090 kg
  • Max. vzletová hmotnost : 1476 kg
  • Pohonná jednotka: 1× Škoda-Bristol Jupiter VII F, hvězdicový devítiválec chlazený vzduchem
  • Výkon pohonné jednotky: 520 k (388 kW)

Výkony

  • Maximální rychlost: 327 km/h
  • Cestovní rychlost: 285 km/h
  • Dolet: 600 km
  • Dostup: 8500 m
  • Stoupavost: 10,4 m/s

Výzbroj

  • kulomet Vickers E ráže 7,92 mm

Odkazy

Literatura

  • Glass, Andrzej. „Polskie konstrukcje lotnicze 1893–1939“, Warsaw: WKiŁ, 1977.
  • Kopański, Tomasz J. PZL P.7: Cz.2. Gdańsk, Poland: AJ Press, 2001. ISBN 83-7237-081-8.

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu PZL P.7 na Wikimedia Commons
  • https://en.wikipedia.org/wiki/Witold_Urbanowicz
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Polské vojenské letouny druhé světové války
Stíhací letouny
PZL P.7 • PZL P.11PZL P.24
Bombardovací letouny
Průzkumné letouny
Námořní letouny
Lublin R.VIII • Lublin R.XIII • CANT Z-506 • RWD-17W
Spojovací letouny
PWS-26RWD-8RWD-13RWD-17
Transportní a cvičné letouny
Fokker F.VII • LWS-4 Żubr • Potez 25 • PWS-A • PWS-10 • PWS-16PWS-18PWS-26RWD-8RWD-10
Experimentální letouny a prototypy
PWS-33 WyżełPWS-35 Ogar • PZL.38 Wilk • PZL.42 • PZL.45 Sokół • PZL.46 Sum • PZL.50 Jastrząb • Nikol A-2
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • LCCN: sh2010000507
  • NLI: 987007576927905171