Ognjan Gerdžikov
Ognjan Gerdžikov Огнян Герджиков | |
---|---|
Ognjan Gerdžikov (2017) | |
Předseda vlády Bulharska | |
Ve funkci: 27. ledna 2017 – 4. května 2017 | |
Prezident | Rumen Radev |
Předchůdce | Bojko Borisov |
Nástupce | Bojko Borisov |
Předseda Národního shromáždění | |
Ve funkci: 5. července 2001 – 4. února 2005 | |
Předchůdce | Jordan Sokolov |
Nástupce | Borislav Velikov |
Stranická příslušnost | |
Členství | NDSV |
Rodné jméno | Огнян Стефанов Герджиков |
Narození | 19. března 1946 (78 let) Sofie, Bulharsko Bulharsko |
Choť | Světla Gerdžikovová |
Alma mater | Sofijská univerzita |
Profese | právník, pedagog, politik |
Ocenění | Řád Stara planina (2006) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ognjan Stefanov Gerdžikov (bulharsky: Огнян Стефанов Герджиков; * 19. června 1946 Sofie) je bulharský politik a právník, od ledna do května 2017 předseda vlády Bulharska, když se ujal řízení přechodné úřednické vlády, s cílem dovést zemi k předčasným parlamentním volbám uskutečněným v závěru března 2017.[1][2] V období 2001–2005 působil v úřadu předsedy parlamentu, Národního shromáždění.
Profesní a politická kariéra
Po absolvování Právnické fakulty Sofijské univerzity zahájil v roce 1979 na alma mater akademickou dráhu.[3] Od roku 1994 působil jako profesor občanského a obchodního práva. V letech 1993–1994 zastával funkce prvního proděkana fakulty a taktéž prorektora sofijské univerzity.[2][4]
Mezi červencem 2001 a únorem 2005 stál v čele unikamerálního zákonodárného sboru Národního shromáždění.[5] Dvakrát byl zvolen do parlamentu na kandidátce Národního hnutí pro stabilitu a rozvoj (NDSV).[6][7]
Poté, co premiér Bojko Borisov podal v listopadu 2016 demisi, jeho vláda dále úřadovala do závěru ledna 2017, kdy prezident republiky Rumen Radev jmenoval Gerdžikova 54. předsedou vlády. Pověřil jej řízením technokratického kabinetu s úkolem dovést zemi k předčasným parlamentním volbám, jejichž termín byl stanoven na 26. březen 2017.[1] V květnu 2017 jej v úřadu opět nahradil Bojko Borisov, který jakožto vítěz voleb sestavil třetí vládu.
Soukromý život
V roce 1972 se oženil se Světlou Gerdžikovovou. Do manželství se narodil jeden potomek.[6] Hovoří také německy a rusky.[2]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ognyan Gerdzhikov na anglické Wikipedii.
- ↑ a b ČTK. Bulharsko dočasně povede bývalý premiér Gerdžikov, předčasné volby proběhnou v březnu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-01-24 [cit. 2017-03-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c Биография на Огнян Герджиков [online]. omda.bg [cit. 2014-10-24]. Dostupné online. (bulharsky) Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Prodanov, Todorov, Avramov a Ivanovová 2009, s. 501.
- ↑ Биографии на кандидат депутатите на НДС II [online]. investor.bg, 2001-05-30 [cit. 2014-10-24]. Dostupné online. (bulharsky) Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Профил на Огнян Герджиков [online]. personi.dir.bg [cit. 2014-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-24. (Bulgarian) Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ a b Информация за ОГНЯН СТЕФАНОВ ГЕРДЖИКОВ на сайта на БЮД [online]. bja.bg [cit. 2014-10-24]. Dostupné online. (Bulgarian) Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Prodanov, Todorov, Avramov a Ivanovová 2009, s. 502.
Literatura
- PRODANOV, Vasil; TODOROV, Antonij; AVRAMOV, Josif; IVANOVOVÁ, Vanja. Българският парламент и преходът [online]. 2009., 1. vydání vyd. Sofie: Ciela. Dostupné online. ISBN 978-954-28-0352-2. (bulharsky)
Premiéři Bulharska | ||
---|---|---|
Bulharská lidová republika (1946–1990) | Georgi Dimitrov (1946–1949) • Vasil Kolarov (1949–1950) • Vŭlko Červenkov (1950–1956) • Anton Jugov (1956–1962) • Todor Živkov (1962–1971) • Stanko Todorov (1971–1981) • Griša Filipov (1981–1986) • Georgi Atanasov (1986–1990) • Andrej Lukanov (1990) • | |
Bulharská republika (od 1990) | Andrej Lukanov (1990) • Dimitar Popov (1990–1991) • Filip Dimitrov (1991–1992) • Ljuben Berov (1992–1994) • Reneta Indžovová (1994–1995) • Žan Videnov (1995–1997) • Stefan Sofijanksi (1997) • Ivan Kostov (1997–2001) • Simeon Sakskoburggotski (2001–2005) • Sergej Stanišev (2005–2009) • Bojko Borisov (2009–2013) • Marin Rajkov (2013) • Plamen Orešarski (2013–2014) • Georgi Bliznaški (2014) • Bojko Borisov (2014–2017) • Ognjan Gerdžikov (2017) • Bojko Borisov (2017–2021) • Stefan Janev (2021) • Kiril Petkov (2021–2022) • Galab Donev (2022–2023) • Nikolaj Denkov (2023–2024) • Dimitar Glavčev (od 2024) |