Oettingenský palác
| Oettingenský palác | |
|---|---|
 Oettingenský palác | |
| Základní informace | |
| Sloh | Baroko |
| Architekti | Zřejmě František Maxmilián Kaňka |
| Výstavba | po 1548 |
| Přestavba | 1723 (do současné podoby) |
| Materiál | Zdivo |
| Stavebník | Ladislav II. Popel z Lobkovic |
| Další majitelé | Lobkovicové Öttingen-Wallersteinové |
| Současný majitel | Hlavní město Praha |
| Poloha | |
| Adresa | Josefská 34/6 Praha 1, Malá Strana 118 00 Praha 011, Malá Strana, Česko  Česko |
| Ulice | Josefská a Letenská |
| Souřadnice | 50°5′18,6″ s. š., 14°24′20,16″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 38985/1-530 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oettingenský (Öttingenský) palác (někdy nazývaný i Lobkovický dům) je památka nacházející se v ulici Josefská 34/6, na Malé Straně v Praze. Renesanční stavba s gotickým jádrem, přestavěná na barokní palác a později ještě klasicistně upravená, je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1][2]
Historie a popis
První zmínky o zástavbě v místě dnešního paláce jsou z roku 1406. Gotický dům, jehož existenci dokazují dochované sklepy, však byl zničen za husitských bouří. V roce 1456 obec poskytla parcelu k nové výstavbě. Nějakou dobu v novém domě fungovala jatka.
V roce 1548 dům získal maršálek Ladislav z Lobkovic, který tu nechal vybudovat renesanční palác; jeho rod vlastnil dům další dvě století. V 17. století byl dům propojen chodbou s oratoří kostela sv. Tomáše, s nímž sousedí na severní straně; na jižní straně byl v letech 1686–1692 postaven kostel sv. Josefa. Vrcholně barokní přestavbu po požáru v roce 1723 zřejmě provedl stavitel Antonín Ritžich podle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky, který byl v té době ve službách Lobkoviců.
V roce 1841 dům koupil kníže Bedřich Oettingen-Wallerstein (1793–1842). V roce 1887 bylo ve dvoře přistavěno klasicistní dvoupatrové křídlo. V roce 1898 získala objekt malostranská obec, která zde zřídila gymnasium. Později byl palác přeměněn na nájemní dům.
V roce 1927 byl vedle tehdejšího průjezdu v Letenské ulici mezi palácem a kostelem sv. Tomáše proražen v domě průchod pro pěší, ten pak byl v roce 1948 změněný na průjezd pro dopravu. Současně byl z původního domovního průjezdu upraven nový průchod.
Objekt má nepravidelný půdorys, k hlavní budově s úzkým dvorkem je na východní straně novodobým křídlem připojen barokní objekt původních stájí a dvůr mezi trakty ohraničuje u Letenské ulice zeď. Architektonicky zajímavé je asymetrické hlavní průčelí na západní straně v Josefské ulici. Dekoruje ho v přízemí pásová rustika, ve středním poli je barokní portál (vlevo od něj je pravoúhlý novodobý průjezd). Patra jsou členěna vertikálně pilastry iónského řádu, okna v prvním patře mají suprafenestry s kartušemi. Dvouosý střední rizalit je mělký s trojúhelným štítem, po jeho stranách je dvojice vikýřů.
V paláci sídlí mj. Česká komora architektů.
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-04-11]. Identifikátor záznamu 150996 : Oettingenský palác. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Nemovité kulturní památky hlavního města Prahy: operativní příruční seznam. Praha: Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1976. 332 s. S. 120.
Literatura
- POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1988. 397 s. S. 74, obr. 67.
- VLČEK, Pavel. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Redakce Jaroslav Havel. 1. vyd. Svazek 3. Praha: Academia, 1999. 4 svazky (840 s.). ISBN 80-200-0771-7. Kapitola Malá Strana (III.).
- FRITZ, Miloš. Stará Praha štětcem a objektivem. 1. vyd. Praha: Grada, 2017. 224 s. ISBN 978-80-247-5398-0. S. 131.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Oettingenský palác na Wikimedia Commons - Hrady.cz
Portály: Architektura a stavebnictví | Praha
