Někdo to rád jinak
Někdo to rád jinak | |
---|---|
Původní název | Le Goût des autres |
Země původu | Francie Francie |
Jazyk | francouzština |
Délka | 112 min |
Žánr | komediální drama |
Scénář | Agnès Jaoui Jean Bacri |
Režie | Agnès Jaoui |
Obsazení a filmový štáb | |
Hlavní role | Agnès Jaoui Jean Bacri Anne Alvaro Alain Chabat Gérard Lanvin … více na Wikidatech |
Produkce | Christian Bérard Charles Gassot |
Hudba | Jean-Charles Jarrel |
Kamera | Laurent Dailland |
Kostýmy | Jackie Budin |
Střih | Hervé de Luze |
Výroba a distribuce | |
Premiéra | 2000 |
Produkční společnosti | Téléma Les Films A4 France 2 Cinéma |
Distribuce | Pathé Distribution |
Tržby | 23,6 mil. $ |
Ocenění | Evropské filmové ceny za nejlepší scénář (2000) César pro nejlepší herečku ve vedlejší roli |
Někdo to rád jinak na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Někdo to rád jinak (v originále Le Goût des autres) je francouzský hraný film z roku 2000, který režírovala Agnès Jaoui podle vlastního scénáře. Film získal několik cen, včetně čtyř Césarů, a byl nominován na Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Snímek měl světovou premiéru 1. března 2000.[1]
Děj
V Rouenu podnikatel Jean-Jacques Castella dostane k dispozici bodyguarda Francka kvůli velké smlouvě, kterou musí podepsat s íránskými podnikateli. Jeho společník Weber po něm také vyžaduje, aby chodil na hodiny angličtiny. Castella bez zájmu odmítne učitelku hned na první lekci.
Jednoho večera Jean-Jacques s manželkou Angélique navštíví představení Bérénice, ve kterém hraje vedlejší roli Virginie, jejich neteř. Mezitím Franck čeká v zákulisí a seznámí se s dívkou Manie. Jean-Jacques, který se zpočátku nudí, je zaujat výkonem hlavní aktérky, kterou je jeho učitelka angličtiny Clara Devaux. Po představení Clara a její přátelé povečeří v baru, kde pracuje Manie.
Jean-Jacques se rozhodne pokračovat v hodinách angličtiny, aby se sblížil s Clarou. Z Francka a Manie se stanou milenci. Jejich vztah je však bouřlivý, protože Franck jako bývalý policista nesouhlasí s tím, že Manie prodává marihuanu, aby si navýšila svůj příjem. Castella se snaží zalíbit Clare a tak se sblíží s hereckou skupinou. Antoine, nejlepší přítel Clary si však z manažera dělá legraci z nedostatku jeho kulturního rozhledu. O několik dní později jde Jean-Jacques na vernisáž výstavy obrazů Benoîta, Antoinova společníka. Jedno z pláten se mu líbí, tak ho koupí a rozhodne se, že u Benoîta objedná fresku na fasádu svého podniku.
Jean-Jacques po čase vyzná Claře lásku. Ta mu dá ale najevo, že jeho city nesdílí, a rozhodnou se přerušit výuku angličtiny. Jean-Jacques upadá do deprese, opouští svou společnost k Weberovu velkému zoufalství a nakonec opustí i Angélique. Clara připravuje novou hru. Není ráda, když se dozví, že Antoine je stále v kontaktu s Jean-Jacquesem. Cítí, že využívá Castelliných citů k ní, aby ho přiměl financovat Benoîtovu práci. Avšak zjistí, že se Castella skutečně otevřel uměleckému světu, který do té doby neznal.
Clara si pak postupně uvědomuje, že i ona něco cítí k Jean-Jacquesovi. Protože ten už podepsal smlouvu s Íránci, Franckova služba končí a Franck odjíždí z města bez Manie, protože jejich vztah považuje za neživotaschopný. Clara pozve Castellu na premiéru své nové hry Heda Gablerová.
Obsazení
Anne Alvaro | Clara Devaux |
Jean-Pierre Bacri | Jean-Jacques Castella |
Alain Chabat | Bruno Deschamps, řidič Castelly |
Agnès Jaoui | servírka Manie |
Gérard Lanvin | Franck Moreno, Castellův bodygard |
Christiane Millet | Angélique Castella |
Wladimir Yordanoff | Antoine |
Anne Le Ny | kostymérka Valérie |
Brigitte Catillon | Béatrice Castella |
Raphaël Defour | Benoît |
Xavier de Guillebon | Weber |
Camille Andraca | Camille, dcera Béatrice |
Céline Arnaud | Virginie Giraud |
Robert Bacri | otec Castelly |
Marie-Agnès Brigot | sekretářka Castelly |
Michel Caccia | malíř |
Désir Carré | chodec |
Scali Delpeyrat | kolega Clary |
Sam Karmann | režisér |
Jean-Pierre Darroussin | divák v divadle |
Ocenění
Na 26. ročníku udílení Césarů byl film nominován v devíti kategoriích a vyhrál čtyři, včetně nejlepšího filmu a nejlepšího scénáře. Získal také Donatellova Davida za nejlepší zahraniční film, cenu Lumière za nejlepší film a Zlatou hvězdu za nejlepší film. Film byl také nominován na Oscara za cizojazyčný film.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Le Goût des autres na francouzské Wikipedii.
- ↑ Le Goût des autres (2000): Release Info [online]. IMDb [cit. 2023-03-16]. Dostupné online. (anglicky)
César pro nejlepší film | |
---|---|
1976–1979 | 1976 Stará puška (Robert Enrico) • 1977 Pan Klein (Joseph Losey) • 1978 Prozřetelnost (Alain Resnais) • 1979 Peníze těch druhých (Christian de Chalonge) |
1980–1989 | 1980 Tess (Roman Polański) • 1981 Poslední metro (François Truffaut) • 1982 Boj o oheň (Jean-Jacques Annaud) • 1983 Práskač (Bob Swaim) • 1984 Tančírna (Ettore Scola) společně s Našim láskám (Maurice Pialat) • 1985 Prohnilí (Claude Zidi) • 1986 Tři muži a nemluvně (Coline Serreau) • 1987 Thérèse (Alain Cavalier) • 1988 Na shledanou, chlapci (Louis Malle) • 1989 Camille Claudelová (Bruno Nuytten) |
1990–1999 | 1990 Příliš krásná (Bertrand Blier) • 1991 Cyrano z Bergeracu (Jean-Paul Rappeneau) • 1992 Všechna jitra světa (Alain Corneau) • 1993 Noci šelem (Cyril Collard) • 1994 Smoking / No Smoking (Alain Resnais) • 1995 Divoké rákosí (André Téchiné) • 1996 Nenávist (Mathieu Kassovitz) • 1997 Nevinné krutosti (Patrice Leconte) • 1998 Stará známá písnička (Alain Resnais) • 1999 Vysněný život andělů (Érick Zonca) |
2000–2009 | 2000 Venuše, salon krásy (Tonie Marshall) • 2001 Někdo to rád jinak (Agnès Jaoui) • 2002 Amélie z Montmartru (Jean-Pierre Jeunet) • 2003 Pianista (Roman Polański) • 2004 Invaze barbarů (Denys Arcand) • 2005 Únik (Abdellatif Kechiche) • 2006 Tlukot mého srdce se zastavil (Jacques Audiard) • 2007 Lady Chatterleyová (Pascale Ferran) • 2008 Kuskus (Abdellatif Kechiche) • 2009 Séraphine (Martin Provost) |
2010–2019 | 2010 Prorok (Jacques Audiard) • 2011 O bozích a lidech (Xavier Beauvois) • 2012 Umělec (Michel Hazanavicius) • 2013 Láska (Michael Haneke) • 2014 Kluci a Guillaume, ke stolu! (Guillaume Gallienne) • 2015 Timbuktu (Abderrahmane Sissako) • 2016 Fatima (Philippe Faucon) • 2017 Elle (Paul Verhoeven) • 2018 120 BPM (Robin Campillo) • 2019 Střídavá péče (Xavier Legrand) |
2020–dodnes | 2020 Bídníci (Ladj Ly) • 2021 Sbohem, blbci! (Albert Dupontel) • 2022 Ztracené iluze (Xavier Giannoli) • 2023 Noc 12. (Dominik Moll) |