Murcijské království
| Murcijské království Reino de Murcia
| |||||||||
Geografie
| |||||||||
Hlavní město | Murcia | ||||||||
Nejdelší řeka | Segura | ||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||
Jazyky | murcijská španělština (murcijština), kastilština, latina, ladino | ||||||||
Náboženství | |||||||||
| Státní útvar | |||||||||
Státní zřízení | monarchie | ||||||||
Vznik | 1266 – reconquistou Murcijské taify | ||||||||
Zánik | 1833 – anektováno Kastilskou korunou | ||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
Murcijské království (španělsky Reino de Murcia) bylo správní jednotkou Kastilské koruny od svého znovudobytí v roce 1266 až do správní reformy Španělska, kterou roku 1833 provedl Javier de Burgos.[1] Rozkládalo se převážně na území dnešního murcijského regionu a zahrnovalo i malé části provincií Albacete, Alicante a Jaén.[2]
Titul „král Murcie“ používali panovníci Kastilské koruny a dnes představuje jeden z historických titulů španělské koruny.[3]
Historie
Aragonský král Jakub I. vedl od roku 1232 boj proti maurským taifským královstvím na španělském pobřeží Středozemního moře, který vyvrcholil dobytím Valencijského království v roce 1238.[4] Poté zatlačil Maury dále na jih, ale když vstoupil na území taifského království Murcia, dostal se do střetu se zájmy Kastilské koruny, která o tuto zemi usilovala kvůli přístupu ke Středozemnímu moři. Syn kastilského krále Alfons X. Murcii 1. května 1243 dobyl pro Kastilii. Murcie se tak stala fakticky kastilským protektorátem. Jakub I. a Alfons X. spolu 26. března 1244 uzavřeli smlouvu z Almizry, v níž dohodli vymezení hranic mezi zisky obou křesťanských království, čímž si Kastilie zajistila přístup ke Středozemnímu moři.
V roce 1263 Maurové povstali a setřásli křesťanskou nadvládu. Jakub I. však roku 1266 dobyl hlavní město Murcii zpět a vrátil ho s celým královstvím svému kastilskému zeti Alfonsu X. Ve smlouvách z Torrellas (8. srpna 1304) a z Elche (19. května 1305), které za Aragonské království podepsal Jakub II. Aragonský, bylo dohodnuto poslední územní rozdělení mezi Kastilií a Aragonií. Aragonské království podle nich získalo města Medio Vinalopó, Bajo Vinalopó, Campo de Alicante a Vega Baja del Segura, jež byla připojena k Valencijskému království, které bylo součástí Aragonie. Smlouvy pak opětovně potvrdily institucionální spojení převážné části Murcie s Kastilií.
V rámci územní reorganizace, jež byla součástí správní reformy Španělska, kterou roku 1833 provedl ministr vnitra Francisco Javier de Burgos,[5] bylo Murcijské království, stejně jako ostatní království ve Španělsku, zrušeno a rozděleno na provincie Albacete a Murcia.[6] V rámci španělského přechodu k demokracii se provincie Albacete posléze stala součástí autonomního společenství Kastilie – La Mancha.
Roku 1982 se Murcie stala v rámci administrativního uspořádání Španělska jedním ze 17 autonomních regionů zvaných autonomní společenství (comunidades autónomas).
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Kingdom of Murcia na anglické Wikipedii a Königreich Murcia (Krone Kastilien) na německé Wikipedii.
- ↑ ALCAZÁR, Juan Francisco Jiménez. IDENTIFICATION AND IDENTITY IN THE DEVELOPMENT OF HISTORICAL MEMORY: THE KINGDOM OF MURCIA AND THE MIDDLE AGES. Historia y Genealogía. 2012, s. 175–199. Dostupné online [cit. 26 January 2021]. ISSN 2173-6030. Je zde použita šablona
{{Cite journal}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Mapa del Reino Cristiano de Murcia [online]. Fundación Integra [cit. 2021-01-26]. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Secretariado de Dirección. Protocolo Interempresarial. [s.l.]: INNOVA, 2005. ISBN 8496401154. Je zde použita šablona
{{Cite book}}označená jako k „pouze dočasnému použití“.Libro online - ↑ Chisholm, Hugh, ed. (1911). "James I. of Aragon" . Encyclopædia Britannica. Vol. 15 (11th ed.). Cambridge University Press. pp. 141–142.
- ↑ La nueva organización territorial [online]. Fundación Integra [cit. 2021-01-26]. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Nueva Enciclopedia Larousse. Barcelona: Editorial Planeta, 1981. ISBN 84-320-4274-9. S. 6806. Je zde použita šablona
{{Cite book}}označená jako k „pouze dočasnému použití“.
