Miněralnyje Vody
| Miněralnyje Vody Минеральные Воды | |
|---|---|
 Budova místního nádraží | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 44°13′ s. š., 43°8′ v. d. |
| Nadmořská výška | 300 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+3 |
| Stát | Rusko Rusko |
| Federální okruh | Severokavkazský |
| Kraj | Stavropolský |
 Stavropolský kraj na mapě Ruska | |
  Miněralnyje Vody Město na mapě Stavropolského kraje | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 49 km² |
| Počet obyvatel | 76 728 (2010) |
| Hustota zalidnění | 1 565,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1878 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | (+7) 87922 |
| PSČ | 357200–357219 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Miněralnyje Vody (rusky Минеральные Воды, neformálně i Минводы – Minvody) je město v Stavropolském kraji v Ruské federaci. Při sčítání lidu v roce 2010 mělo přes šestasedmdesát tisíc obyvatel.
Poloha a doprava
Miněralnyje Vody leží v Předkavkazí na řece Kumě, přítoku Kaspického moře. Od Stavropolu, správního střediska oblasti, jsou vzdáleny přibližně 170 kilometrů jihovýchodně.
Miněralnyje vody se nazývají podle minerálních pramenů hojně v oblasti přítomných, ovšem samy jsou spíš dopravním uzlem a střediskem oblasti minerálních vod než lázněmi. Lázeňská města jsou ta okolní, například Pjatigorsk, Železnovodsk, Jessentuki a Kislovodsk.
Město je významným železničním uzlem Severokavkazských drah. Vede přes ně také dálnice R217 od Tichorecku do Magaramkentu, po které je v úseku z Miněralných vod do Beslanu trasována evropská silnice E117 vedoucí pak dále na jih až do Arménie
V blízkosti města (zhruba 4 km) se nachází mezinárodní letiště, odkud denně létá několik letů do Moskvy, ale i zahraničních destinací, jako například Baku, Dubaj, Heraklion, Jerevan, Bangkok nebo Istanbul.
Dějiny
Miněralnyje Vody vznikly jako stejnojmenná železniční stanice v sedmdesátých létech devatenáctého století se stavbou železnice vedoucí z Rostova na Donu do Vladikavkazu a dokončené v roce 1875. Sídlo okolo stanice vznikající se ovšem původně jmenovalo Sultanovskij (Султановский); k přejmenování na Miněralnyje Vody došlo až v roce 1920 spolu s povýšením na město.
Za druhé světové války bylo město od srpna 1942 do ledna 1943 pod kontrolou německé armády a rovněž během války bylo značně poničeno.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mineralnyje Wody na německé Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Miněralnyje Vody na Wikimedia Commons
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
