Kynžvartský kámen

Přírodní památka Kynžvartský kámen
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Kynžvartský kámen
Základní informace
Vyhlášení	1. října 1990[1]
Nadm. výška	608–610[1] m n. m.
Rozloha	0,02 ha[2][3]
Poloha
Stát	Česko Česko
Okres	Cheb
Umístění	Lázně Kynžvart
Souřadnice	49°59′49,56″ s. š., 12°37′14,16″ v. d.
Kynžvartský kámen
Další informace
Kód	1258
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box: zobrazit diskuse

Kynžvartský kámen je přírodní památka v okrese Cheb ležící na katastrálním území Lázní Kynžvart, asi jeden kilometr jižně od okraje města. Jako chráněný přírodní výtvor byl poprvé zařazen do seznamu chráněných území vyhláškou ONV Cheb v roce 1990.^[4] Chráněné území je v péči AOPK ČR – Správy CHKO Slavkovský les.

Charakteristika

Jedná se o asi 6 metrů vysoký osamělý žulový balvan přibližně homolového tvaru s dobře vyvinutými pseudoškrapy. Stojí osaměle ve vzrostlém lese; nejlépe je přístupný ze žluté turistické značky spojující Starou Vodu a Lázně Kynžvart. Za přírodní památku byl vyhlášen v roce 1997.

Na rozdíl od škrapů, žlábkovitých útvarů, typických pro vápencové či dolomitové krasové oblasti, vzniklých kombinací chemických a mechanických dějů, vděčí pseudoškrapy na Kynžvartském kamenu za svůj původ kaolinickému zvětrávání žul. V mírně kyselých půdách, kde podzemní vody obsahují rozpuštěnou kyselinu uhličitou a huminové kyseliny, dochází k transformaci živců na jílový minerál kaolinit. Uvolněná, nadbytečná kyselina křemičitá vzlíná nahoru, až postupně vytvoří tvrdou křemennou krustu a jejím následným rozpouštěním vznikly psedoškrapy. ^[5]

Základna nasvědčuje tomu, že žulový balvan přečkal poslední dobu ledovou na povrchu, kde byl vystaven větrnému obrušování. ^[5]

Samotný kámen je porostlý mechorosty (Brachythecium) a lišejníky, zejména druhem terčovka skalní (Parmelia saxatilis). ^[6]

Kynžvartský kámen není jediným žulovým balvanem v této lokalitě. V blízkém okolí se nachází několik podobných žulových bloků. Nejznámější jsou asi 100 metrů severně čtyři velké oblé kameny u žlutě značené turistické stezky, z nichž jeden má na temeni skalní mísu (tzv. Medvědí kameny).^[7][8]

Přístup

Kynžvartský kámen se nachází na severním břehu Pastevního rybníka, jen asi 600 metrů od nádraží Lázně Kynžvart na železniční trati č. 178. Kolem lokality vede žlutě značená turistická cesta a cyklostezka č. 2253.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kynžvartský kámen na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.