Křemže
Křemže | |
---|---|
Hřbitovní kaple sv. Voršily | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | městys |
Pověřená obec | Český Krumlov |
Obec s rozšířenou působností | Český Krumlov (správní obvod) |
Okres | Český Krumlov |
Kraj | Jihočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko Česko |
Zeměpisné souřadnice | 48°54′18″ s. š., 14°18′20″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 3 009 (2024)[1] |
Rozloha | 38,12 km²[2] |
Nadmořská výška | 521 m n. m. |
PSČ | 382 03 |
Počet domů | 1 100 (2021)[3] |
Počet částí obce | 10 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 10 |
Kontakt | |
Adresa úřadu městyse | Náměstí 35 382 03 Křemže [email protected] |
Starosta | Ing. Josef Troup |
Oficiální web: www | |
Křemže | |
Další údaje | |
Kód obce | 545571 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Městys Křemže (německy Krems) se nachází v okrese Český Krumlov, kraj Jihočeský. Leží na úpatí hory Kleť uprostřed Chráněné krajinné oblasti Blanský les. Žije zde přibližně 3 000[1] obyvatel.
Název
Podle Profouse je Křemže pojmenována podle Křemžského potoka, který pojmenovali Keltové podle divokého druhu česneku rostoucího hojně podél něj. Slovo pochází od *kerem, mající význam i pro cibuli[4] (řecky „κρεμμύδι“) z protoindoevropského *ker. Nověji se spíše uvažuje slovanský původ pojmenování od slova „křemen“, který se v potoce vyskytuje,[5] či od slovanského slova kremža (říčka tekoucí s velkým hlukem).[6]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1351, kdy byl ve vztahu ke Křemži uváděn plebán Dětřich. Na zdejší tvrzi sídlili vladykové z Křemže, jedna větev vladyků z Chlumu. Jan Smil z Křemže byl přívrženec husitů. Následně vladykové z Křemže zchudli a jejich rod zanikl. V roce 1447 nechal tvrz zbořit Oldřich II. z Rožmberka. Později Křemže patřila majitelům Chlumu. V roce 1668 koupil Chlum s Křemží Jan Kristián I. z Eggenbergu; po vymření všech mužských potomků rodu Eggenbergů přešlo celé panství pod rod Schwarzenbergů.[7] V letech 1850–1887 byla součástí obce i osada Slavče.[8] V 1. světové válce padlo 17 místních občanů.[9]
V květnu 1945 vstoupily do Křemže jednotky armády Spojených států amerických. Po obsazení Křemže pokračovaly americké jednotky v dalším postupu dále na severovýchod směrem k Vrábči a Boršovu. V návaznosti na upřesnění průběhu demarkační čáry mezi americkými a sovětskými jednotkami v Československu probíhala demarkační čára mezi Křemží a Vrábčem; v roce 1992 zde byl odhalen pomník.
S účinností od 1. prosince 2006 byl dne 10. listopadu 2006 obci vrácen status městyse.[10]
Přírodní poměry
- Přírodní památka Vltava u Blanského lesa v katastrálním území Křemže
- Přírodní památka Mokřad u Borského rybníka v katastrálním území Křemže
- Přírodní rezervace Dívčí kámen v katastrálním území Křemže
- Přírovní rezervace Holubovské hadce v katastrálním území Křemže
- Přírodní rezervace Bořinka v katastrálním území Chlum u Křemže
- Přírodní rezervace Kleť v katastrálním území Chlum u Křemže
Místní části
- Křemže
- Bohouškovice
- Chlum
- Chlumeček
- Chmelná
- Lhotka
- Loučej
- Mříč
- Stupná
- Vinná
Doprava
Městysem vede silnice II/143. Železniční stanice Křemže na trati České Budějovice – Černý Kříž se nachází ve Mříči.
Pamětihodnosti
- Kostel sv. Michaela archanděla
- Výklenková kaplička u kostela
- Výklenková kaplička u silnice do Mříče
- Boží muka u hřbitova
- Fara
- Hrad Dívčí kámen, zřícenina na ostrohu při soutoku Křemžského potoka a Vltavy. Hrad byl založen rodem Rožmberků roku 1349 a týmž rodem opuštěn roku 1506. Po 500 letech od opuštění rodem svých zakladatelů přešel do vlastnictví obce Křemže.
- Husův sbor z roku 1930
- Hřbitovní kaple sv. Voršily
- Pomník padlých v první světové válce; autorem pomníku je sochař Jan Vítězslav Dušek.[9][11]
- Pomník Jana Smila ze Křemže na náměstí
- Rozhledna a chata na Kleti[12]
Zajímavosti
- Z Křemže pochází členové skupiny Gutalax, která aktivně koncertuje po celém světě.
Galerie
- Morušovník
- Lhotka a křížek
- Chlumeček – památný strom
- Dívčí kámen
- Samota Podhradský
- Pomník u demarkační linie
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ http://www.utexas.edu/cola/centers/lrc/ielex/X/P0938.html Archivováno 9. 3. 2013 na Wayback Machine. - Indo-European Lexicon
- ↑ SCHUSSER, František. Druhé putování za růží a lilií. České Budějovice: Veduta, 2009. ISBN 978-80-86829-49-4.
- ↑ http://www.ckrumlov.info/docs/cz/region_histor_hrakre.xml Archivováno 27. 4. 2017 na Wayback Machine. - Hrádek Křemže
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. S. 83, 115.
- ↑ KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko - I. levý břeh Vltavy. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2008. 239 s. ISBN 978-80-86829-40-1.
- ↑ a b JEDLIČKA, František. Pomník Obětem 1. světové války [online]. [cit. 2021-05-12]. Dostupné online.
- ↑ Rozhodnutí č. 13 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. listopadu 2006
- ↑ Pomníky Velké války na jihu Čech [online]. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích [cit. 2021-05-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-18.
- ↑ rozhledna a chata na Kleti - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-03-21]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Křemže na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Křemže v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Křemežsko a Blanský les
- VAČKÁŘ, Matěj. Příběh Křemže ve 20. století. České Budějovice, 2021. 144 s. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Marek Šmíd. Dostupné online.
- NOVÁK, Jaroslav. Farnost a obec Křemže v letech 1885–1920. , 2009. 90 s. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Teologická fakulta. Vedoucí práce Rudolf Svoboda. Dostupné online.
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Části obce Křemže | |
---|---|
Části obce |
|
Města, městyse, obce a vojenský újezd okresu Český Krumlov | |
---|---|
Benešov nad Černou • Besednice • Bohdalovice • Brloh • Bujanov • Černá v Pošumaví • Český Krumlov • Dolní Dvořiště • Dolní Třebonín • Frymburk • Holubov • Horní Dvořiště • Horní Planá • Hořice na Šumavě • Chlumec • Chvalšiny • Kájov • Kaplice • Křemže • Lipno nad Vltavou • Loučovice • Malonty • Malšín • Mirkovice • Mojné • Netřebice • Nová Ves • Omlenice • Pohorská Ves • Polná na Šumavě • Přední Výtoň • Přídolí • Přísečná • Rožmberk nad Vltavou • Rožmitál na Šumavě • Soběnov • Srnín • Střítež • Světlík • Velešín • Větřní • Věžovatá Pláně • Vyšší Brod • Zlatá Koruna • Zubčice • Zvíkov • vojenský újezd Boletice | |
legenda: město, městys. |