Jodid zinečnatý

Jodid zinečnatý
Struktura
Struktura
Obecné
Systematický názevJodid zinečnatý
Anglický názevZinc iodide
Německý názevZinkiodid
Sumární vzorecZnI2
Vzhledbílý prášek nebo krystalky
Identifikace
Registrační číslo CAS10139-47-6
PubChem66278
Vlastnosti
Molární hmotnost319,20 g/mol
Teplota tání446 °C
Teplota varu624 °C
Hustota4,740 g/cm3 (20 °C)
4,734 6 g/cm3 (25 °C)
Rozpustnost ve vodě430,6 g/100 g (0 °C)
432 g/100 g (18 °C)
437,7 g/100 g (30 °C)
446 g/100 g (40 °C)
468 g/100 g (60 °C)
488 g/100 g (80 °C)
510 g/100 g (100 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
methanol
ethanol
Rozpustnost v nepolárních
rozpouštědlech
pyridin
12,9 g/100 ml (18 °C)
Měrná magnetická susceptibilita−3,451 0 {\displaystyle \cdot } 10−6cm3g−1
Struktura
Krystalová strukturašesterečná
Hrana krystalové mřížkya= 428 pm
c= 215 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−208,2 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt52,3 J/g
Entalpie varu ΔHv367 J/g
Standardní molární entropie S°161,4 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−209,3 kJ/mol
Bezpečnost
Zdraví škodlivý
Zdraví škodlivý (Xn)
R-větyR36/38
S-větyžádné nejsou
Teplota vznícení625 °C
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jodid zinečnatý je zinečnatá sůl kyseliny jodovodíkové, se vzorcem ZnI2. Tato látka je dobře rozpustná ve vodě. Délka vazby Zn-I je 238 pm. Má poměrně neobvyklou strukturu krystalů, trojúhelníkový čtyřstěn.

Výroba

Zpravidla se vyrábí reakcí jódu s kovovým zinkem. Reakce je velmi efektivní. Při nasypání práškového zinku na kousek pevného jódu za krátkou dobu začne rychlá reakce, která je vysoce exotermní. Reaktanty se proto ohřívají a dochází tím k výraznějšímu urychlení reakce. Po krátké době se teplota zvýší natolik, že jód začne sublimovat za vzniku fialových par. Fialové skvrny vzniklé desublimací jódu lze vyčistit ethanolem.

Zn + I2 → ZnI2

Literatura

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Jodid zinečnatý na Wikimedia Commons
  • http://www.youtube.com/watch?v=xT9V7Y1iKYc
Po reakci jódu se zinkem jsou vidět fialové skvrny od par jódu
Jodidy s prvkem v oxidačním čísle II.
Jodid arsenatý (AsI2, As2I4) • Jodid barnatý (BaI2) • Jodid berylnatý (BeI2) • Jodid vápenatý (CaI2) • Jodid kademnatý (CdI2) • Jodid cernatý (CeI2) • Jodid kalifornatý (CfI2) • Jodid kobaltnatý (CoI2) • Jodid chromnatý (CrI2) • Jodid dysprosnatý (DyI2) • Jodid einsteinatý (EsI2) • Jodid europnatý (EuI2) • Jodid železnatý (FeI2) • Jodid gadolinatý (GdI2) • Jodid germanatý (GeI2) • Jodid rtuťnatý (HgI2) • Jodid iridnatý (IrI2) • Jodid hořečnatý (MgI2) • Jodid manganatý (MnI2) • Jodid molybdenatý (MoI2) • Jodid neodymnatý (NdI2) • Jodid nikelnatý (NiI2) • Jodid olovnatý (PbI2) • Jodid palladnatý (PdI2) • Jodid praseodymnatý (PrI2) • Jodid platnatý (PtI2) • Jodid radnatý (RaI2) • Jodid ruthenatý (RuI2) • Jodid samarnatý (SmI2) • Jodid polonatý (PoI2) • Jodid cínatý (SnI2) • Jodid strontnatý (SrI2) • Jodid tellurnatý (TeI2) • Jodid thornatý (ThI2) • Jodid titanatý (TiI2) • Jodid thuliumnatý (TmI2) • Jodid vanadnatý (VI2) • Jodid wolframnatý (WI2) • Jodid ytterbnatý (YbI2) • Jodid zinečnatý (ZnI2) • Jodid zirkonatý (ZrI2)