Jevišovická pahorkatina
| Jevišovická pahorkatina | |
|---|---|
| Nejvyšší bod | 633,5 m n. m. (Zadní hora) |
| Rozloha | 2007,7 km² |
| Nadřazená jednotka | Českomoravská vrchovina |
| Sousední jednotky | Boskovická brázda, Dyjsko-svratecký úval, Křižanovská vrchovina |
| Podřazené jednotky | Jemnická kotlina, Bítovská pahorkatina, Jaroměřická kotlina, Znojemská pahorkatina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát | Česko ČeskoRakousko  Rakousko |
 Jevišovická pahorkatina na mapě Česka | |
 | |
| Horniny | žula, krystalická břidlice |
| Povodí | Dunaj |
| Souřadnice | 48°57′50″ s. š., 15°57′ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IIC-7 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jevišovická pahorkatina je geomorfologický celek Českomoravské vrchoviny. Nejvyššího bodu dosahuje v Zadní hoře (633,5 m n. m.), další nejvyšší a nejprominentnější hory a kopce se nacházejí v Seznamu vrcholů v Jevišovické pahorkatině. Celková plocha činí 2007,71 km², střední výška pak 414,3 m n. m., střední sklon 3°. Skládá se z krystalických břidlic a žul. Člení ji údolí Dyje a jejích přítoků, zejm. Jihlavy, Rokytné, Oslavy a Jevišovky.
Geologie
Povrch pahorkatiny charakterizují zbytky tropických zvětralin z druhohor a třetihor, v plochých kotlinách pak zbytky neogenních usazenin.
Geomorfologické členění
Podcelky a okrsky[1]
- Jemnická kotlina
- Bítovská pahorkatina
- Dešovská pahorkatina
- Vranovská pahorkatina
- Uherčická pahorkatina
- Jaroměřická kotlina
- Znojemská pahorkatina
- Náměšťská sníženina
- Hartvíkovická vrchovina
- Mohelenská vrchovina
- Hrotovická pahorkatina
- Výrovická pahorkatina
- Únavovská sníženina
- Znojemská kotlina
- Šatovská pahorkatina
- Citonická plošina
- Pavlická pahorkatina
- Bojanovická pahorkatina
- Myslibořický hřbet
- Tavíkovická pahorkatina
Geomorfologické členění celé Českomoravské vrchoviny uvádí následující tabulka:
| Geomorfologické členění Českomoravské vrchoviny | ||
|---|---|---|
| ČESKÁ VYSOČINA • Česko-moravská subprovincie | ||
| KŘEMEŠNICKÁ VRCHOVINA | Jindřichohradecká pahorkatina | Čihadlo (665 m) |
| Pacovská pahorkatina | Lísek (760 m) | |
| Želivská pahorkatina | Na altánku (634 m) | |
| Humpolecká vrchovina | Křemešník (769 m) | |
| HORNOSÁZAVSKÁ PAHORKATINA | Kutnohorská plošina | Za stodolami (537 m) |
| Světelská pahorkatina | Žebrákovský kopec (601 m) | |
| Havlíčkobrodská pahorkatina | Roudnice (661 m) | |
| Jihlavsko-sázavská brázda | Kázek (567 m) | |
| ŽELEZNÉ HORY | Chvaletická pahorkatina | bezejmenný (450 m) |
| Sečská vrchovina | Vestec (668 m) | |
| HORNOSVRATECKÁ VRCHOVINA | Žďárské vrchy | Devět skal (836 m) |
| Nedvědická vrchovina | Horní les (772 m) | |
| KŘIŽANOVSKÁ VRCHOVINA | Bítešská vrchovina | Harusův kopec (743 m) |
| Brtnická vrchovina | Velký Špičák (734 m) | |
| Dačická kotlina | Ivanův kopec (644 m) | |
| JAVOŘICKÁ VRCHOVINA | Jihlavské vrchy | Javořice (837 m) |
| Novobystřická vrchovina | Vysoký kámen (732 m) | |
| JEVIŠOVICKÁ PAHORKATINA | Jemnická kotlina | Vráž (576 m) |
| Bítovská pahorkatina | Suchá hora (571 m) | |
| Jaroměřická kotlina | Zadní hora (634 m) | |
| Znojemská pahorkatina | Na skalném (556 m) | |
| PROVINCIE • Subprovincie / Oblast / CELEK • Podcelek • Vrchol | ||
Reference
- ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. S. 45–46.
Literatura
- DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. S. 199–200.
- Akademie věd České republiky. Geografický místopisný slovník světa. Příprava vydání Bradnová, Hana. 1. vyd. Praha: Academia, 1993. 924 s. ISBN 80-200-0445-9. S. 347.
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Autoritní data  |
|
|---|
