Ivan Karastojanov

Ivan Karastojanov

Narození	28. srpna 1853 Samokov
Úmrtí	4. června 1922 (ve věku 68 let) Sofie
Místo pohřbení	Ústřední hřbitov v Sofii
Povolání	fotograf
Rodiče	Anastas Karastojanov
Příbuzní	Dimitar Karastojanov (sourozenec)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ivan Anastasov Karastojanov (28. srpna 1853 Samokov – 4. června 1922) byl bulharský fotograf.

Životopis

Byl nejstarším synem Anastase Karastojanova (1822–1880) a vnukem slavného samokovského nakladatele a obchodníka Nikoly Karastojanova (1778–1874). Ivan je bratrem fotografa Dimitara Karastojanova (1856–1919). Středoškolské vzdělání dokončil v Bělehradě se specializací ve Vídni. Karastojanov prošel vojenským výcvikem v Bělehradské dělostřelecké škole. Po osvobození Bulharska se jeho rodina přestěhovala do Sofie.

V roce 1896 otevřel svůj fotoateliér na ulici Samokovska (nyní Graf Ignatiev). Celých 30 let fotografoval prominentní politiky jako prince Alexandra Dondukova-Korsakova, Simeona Radeva, hraběte Nikolaje Pavloviče Ignaťjeva, Dragana Cankova, Todora Burmova, Zaharie Stojanova, prince Alexandra I. Bulharského, Stefana Stambolova, Petka Karavelova, ale i slavné intelektuály a spisovatele jako byli například Petko Slavejkov, Pejo Javorov, Ivan Vazov. V roce 1911 byl členem 5. velkého národního shromáždění.^[1]

Magistrát ho pověřil pořizováním portrétů starostů Sofie po generace. Spolu se svým bratrem Dimitarem Karastojanovem vyráběli také pohlednice.

Galerie

Jekatěrina Kukova
Seraphim of Sliven
Boris and Asen Marinov, The sons of colonel Dimitar Marinov – Boris (later colonel) and Asen (later captain), 1904
Vladimir Serafimov se svojí rodinou
Mezinárodní veletrh, Plovdiv, 1892
Pohledy ze staré a nové Sofie
Pohledy ze staré a nové Sofie
Pohledy ze staré a nové Sofie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Иван Карастоянов na bulharské Wikipedii.

↑ Seznam některých poslanců v 5. Velkém národním shromáždění

Literatura

Petr Bojev. Fotografické umění v Bulharsku (1856–1944). Sofie, 1983, s. 20–25.
Zafer Galibov. Светлописите. Факти, събития и практики из историята на Българската фотография (Světelné malby. Fakta, události a postupy v dějinách bulharské fotografie 1839–1959). 2017, s. 40–54.