Hořící keř

O filmu o Janu Palachovi pojednává článek Hořící keř (film).
Hořící keř v pojetí nizozemské pozdní gotiky, Dieric Bouts
Moderní plastika Hořící keř od Davida Palomba, v atriu Knesetu v Jeruzalémě
Ikona Nespalitelné Panny Marie v hořícím keři

Hořící keř nebo ohnivý keř se objevuje v biblické knize Exodus ve vyprávění o události na hoře Oreb (Ex 2,23-4,18). Při ní se Mojžíšovi zjevil v hořícím keři Bůh a sdělil mu své pravé jméno, JHVH, podle překladu Septuaginty „Jsem který jsem“. Příběh se stal inspirací mnoha uměleckých děl.

Keř, který hořel, aniž shořel,

  • namalovali například Dieric Bouts (1450-75), Paolo Veronese, Oskar Kokoschka nebo Marc Chagall.
  • ortodoxní církev uctívá ikonu nespalitelné Panny Mariem v hořícím keři
  • domnělá původní rostlina je umístěna do kaple Zvěstování v Klášteře sv. Kateřiny na Sinaji
  • se stal námětem prací mystiky: v Československu Karla Weinfurtera [1][2][nedostupný zdroj]

Související články

Odkazy

Reference

  1. ↑ [1][nedostupný zdroj]

Literatura

  • Eva Medková-Slavíčková (1895-1953): Ohnivý keř. Praha : Fr. Borový 1946

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Hořící keř na Wikimedia Commons
  • Dílo Anebo/To je ta vyvolená země… ve Wikizdrojích
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.