Henri Grégoire

Henri Grégoire
Rodné jménoHenri Jean-Baptiste Grégoire
Narození4. prosince 1750
Vého
Úmrtí28. května 1831 (ve věku 80 let)
Paříž
Místo pohřbeníPantheon (od 1989; 48°50′46″ s. š., 2°20′46″ v. d.)
Alma materUniverzita v Nancy
Povolánípolitik, katolický kněz a spisovatel
Oceněníkomandér Řádu čestné legie
Nábož. vyznáníkatolická církev
FunkceÚstavní biskup (1791–1801)
prezident Ústavodárného shromáždění (1791)
předseda Národního konventu (1792)
člen Rady pěti set (1795–1799)
prezident Zákonodárného orgánu (1800)
… více na Wikidatech
PodpisHenri Grégoire – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Henri Jean-Baptiste Grégoire zvaný abbé Grégoire (4. prosince 1750 Vého – 20. května 1831 Paříž) byl francouzský duchovní a politik, který hrál významnou roli během Velké francouzské revoluce.

Život

Byl synem krejčího, studoval u jezuitů v Nancy a na kněze byl vysvěcen roku 1782. Roku 1789 byl v obvodě Nancy zvolen do generálních stavů, a stal se tam vůdcem revoluční části kléru, prosazující zrušení stavovských privilegií. Spolu s Pétionem či Robespierrem patřil v rámci Národního ústavodárného shromáždění k zástupcům radikální levice požadujcí mimo jiné zavedení všeobecného mužského volebního práva a později také republikánského zřízení. Roku 1790 byl zvolen konstitučním biskupem v Blois, jímž zůstal do roku 1801. V Národním Konventu se řadil mezi zástupce tzv. Pláně (la Plaine), tvořící pomyslný politický "střed" mezi girondistickou "pravicí" a montagnardskou "levicí".[1] Zároveň dál působil jako politik a organizátor francouzské konstituční církve. Později patřil k odpůrcům Napoleona Bonaparta, kvůli tomu musel na čas do exilu. Zemřel v chudobě roku 1831 v Paříži. Jeho ostatky byly roku 1989 přeneseny do pařížského Pantheonu.

Henri Grégoire se jako politik zasazoval za lidská práva, zrušení otroctví a zrovnoprávnění Židů ve veřejném životě. Sporná je jeho snaha potlačit místní dialekty a nahradit je spisovnou francouzštinou, jež se na dlouhou dobu stala východiskem jazykové politiky francouzského státu.

Reference

  1. MCPHEE, Peter. Liberty or Death: The French Revolution. New Haven: Yale University Press, 2016. Dostupné online. S. 169. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Osobnosti pohřbené v Pantheonu v Paříži
18. století
19. století
1806: François Denis Tronchet • Claude-Louis Petiet • 1807: Jean-Baptiste-Pierre Bevière • Louis-Joseph-Charles-Amable d'Albert de Luynes • Jean-Étienne-Marie Portalis • Louis-Pierre-Pantaléon Resnier • 1808: Antoine-César de Choiseul-Praslin • Jean-Frédéric Perregaux • Jean-Pierre Firmin Malher • Pierre Jean Georges Cabanis • François Barthélemy Beguinot • 1809: Girolamo-Luigi Durazzo • Jean-Baptiste Papin • Joseph-Marie Vien • Pierre Garnier de Laboissière • Justin Bonaventure Morard de Galles • Jean-Pierre Sers • Emmanuel Crétet • 1810: Louis Charles Vincent Le Blond de Saint-Hilaire • Jean Lannes • Giovanni Battista Caprara • Charles Pierre Claret de Fleurieu• Jean-Baptiste Treilhard • 1811: Nicolas Marie Songis des Courbons • Charles Erskine de Kellie • Alexandre-Antoine Hureau de Sénarmont • Michel Ordener • Louis Antoine de Bougainville • Ippolito-Antonio Vincenti-Mareri • 1812: Jean-Guillaume de Winter • Jean-Marie Dorsenne • Auguste Jean-Gabriel de Caulaincourt • 1813: Joseph-Louis Lagrange • Jean-Ignace Jacqueminot • Hyacinthe-Hughes Timoléon de Cossé-Brissac • Justin de Viry • Jean-Jacques Rousseau • Frédéric Henri Walther • 1814: Jean-Nicolas Démeunier • Jean-Louis-Ebenezer Reynier • Claude Ambroise Régnier • 1815: Claude Juste Alexandre Legrand • Antoine-Jean-Marie Thévenard • 1829: Jacques-Germain Soufflot1885: Victor Hugo1889: Théophile Malo Corret de La Tour d'Auvergne • Lazare Carnot • Jean-Baptiste Baudin • François Séverin Marceau • 1894: Marie François Sadi Carnot
20. století
1907: Marcellin Berthelot1908: Émile Zola1920: Léon Gambetta1924: Jean Jaurès1933: Paul Painlevé1948: Paul LangevinJean Baptiste Perrin1949: Félix Éboué • Victor Schoelcher • 1952: Louis Braille1964: Jean Moulin1987: René Cassin1988: Jean Monnet1989: Henri Grégoire • Gaspard MongeNicolas de Condorcet1995: Marie Curie-SkłodowskáPierre Curie1996: André Malraux
21. století
2002: Alexandre Dumas2015: Pierre Brossolette • Geneviève de Gaulle-Anthonioz • Germaine Tillion • Jean Zay • 2018: Antoine Veil • Simone Veilová2020: Maurice Genevoix2021: Josephine Bakerová
Osobnosti jsou uváděny podle roků uložení jejich ostatků do Pantheonu.
Autoritní data Editovat na Wikidatech