František Saleský Bauer
Jeho Eminence prof. František Saleský kardinál Bauer | |
---|---|
8. biskup brněnský 8. arcibiskup olomoucký | |
![]() Portrét od J. Vilímka | |
Předchůdce | Theodor Kohn - Arcidiecéze olomoucká |
Nástupce | Lev Skrbenský z Hříště Arcidiecéze olomoucká |
Heslo | „„Chci kráčet ve stopách svatého Cyrila a Metoděje““ |
Znak | ![]() |
Osobní údaje | |
Datum narození | 26. ledna 1841 |
Místo narození | Hrachovec, Morava Rakouské císařství ![]() |
Datum úmrtí | 25. listopadu 1915 (ve věku 74 let) |
Místo úmrtí | Olomouc Rakousko-Uhersko ![]() |
Místo pohřbení | Katedrála svatého Václava |
Povolání | ![]() |
Řády a ocenění | Císařský rakouský řád Leopoldův Čestné občanství Moravských Budějovic |
![]() ![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Saleský kardinál Bauer, německy Franz Salentin von Sales Bauer, pokřtěn jako František Karel (26. ledna 1841 Hrachovec[1] – 25. listopadu 1915 Olomouc), byl český katolický duchovní a teolog, 8. biskup brněnský (1882–1904) a 8. arcibiskup olomoucký (1904–1915).
Kněz, kaplan, profesor, rektor
Ukončil gymnázium v Kroměříži a teologii v Olomouci, kde byl vysvěcen na kněze dne 19. července 1863. Byl jmenován kaplanem ve Vyškově, brzy se ale vrátil do Olomouce, kde působil od roku 1865 jako adjunkt a od roku 1867 jako mimořádný profesor biblistiky na teologické fakultě. V letech 1873–1882 přednášel novozákonní biblistiku na Teologické fakultě v Praze, v letech 1880–1882 byl rektorem pražského kněžského semináře.[2]
Biskup, arcibiskup, kardinál
Jako brněnský biskup proslul horlivým udělováním svátostí a stavebními podniky. Svátost biřmování udělil 365 tisícům biřmovanců. Posvětil 39 nových kostelů a 55 oltářů, také hlavní oltář v brněnské katedrále. Podílel se také na založení Kongregace Milosrdných sester III. řádu svatého Františka v roce 1886. Do Brna svolal dvakrát český katolický sjezd. Zasazoval se o jazykovou rovnoprávnost na Moravě.[2] Zasloužil se o novogotickou přestavbu katedrály sv. Petra a Pavla v Brně, k níž nechal přistavět dvě nové věže. Na vlastní náklady vybudoval v biskupské rezidenci novogotickou domácí kapli sv. Kříže a blahoslavené Panny Marie (1887), která je spolu s katedrálou dominantou Petrova. Ze zdravotních důvodů podal rezignaci, ta ale nebyla přijata.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8e/Frantisek_Salesky_Bauer_-_tombstone.jpg/150px-Frantisek_Salesky_Bauer_-_tombstone.jpg)
Úřadu olomouckého arcibiskupa se ujal v těžké době po vynucené rezignaci arcibiskupa Theodora Kohna se záměrem uklidnit poměry. Na svého předchůdce navázal v tom, že pokračoval v jím zavedené praxi každoročních exercicií pro kněze. Stal se patronem a hostitelem prvních tří unionistických sjezdů na Velehradě v letech 1907, 1909 a 1911. Roku 1904 obdržel velkokříž Řádu Františka Josefa, později i velkokříž Leopoldova řádu. V roce 1909 vysvětil v duchu svého biskupského hesla v nově vybudovaném Zemském léčebném ústavu císaře Františka Josefa I. v Kroměříži ústavní kostel svatého Cyrila a Metoděje. V roce 1911 jej papež Pius X. jmenoval kardinálem s titulem svatého Jeronýma. Pro zhoršující se zdraví se nemohl zúčastnit konkláve v r. 1914 a v listopadu následujícího roku zemřel. Pohřben je v katedrále sv. Václava v Olomouci. Jeho biskupské heslo znělo „Chci kráčet ve stopách svatého Cyrila a Metoděje“.
V místě jeho rodiště, Hrachovci (místní část Valašského Meziříčí), je nedaleko mlýna, kde se narodil, umístěn jeho památník.[3]
Erby
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/74/Coat_of_arms_of_Franti%C5%A1ek_Salesk%C3%BD_Bauer.svg/220px-Coat_of_arms_of_Franti%C5%A1ek_Salesk%C3%BD_Bauer.svg.png)
Jako biskupovi brněnskému mu byl udělen v roce 1887 znak čtvrcený, v prvním a čtvrtém modrém poli znak brněnské kapituly (zkřížený klíč a meč), ve druhém a třetím stříbrném modré mlýnské kolo; tento znak je také vytesán na Petrově. V Olomouci užíval dva znaky. Do jmenování kardinálem čtvrcený znak arcidiecéze ze středním polceným štítkem (heraldicky vpravo se svatým Václavem ze znaku olomoucké kapituly, heraldicky vlevo dělený znak užívaný v Brně). Od roku 1912 užíval znaku čtvrceného, v prvním a druhém poli se znakem arcidiecéze, v třetím a čtvrtém poli původní střední štítek.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8d/Frantisek_Salesky_Bauer_-_CoA.jpg/220px-Frantisek_Salesky_Bauer_-_CoA.jpg)
Odkazy
Reference
Literatura
- Biskupství brněnské. Katalog brněnské diecéze: neproměnná část. Příprava vydání Gerbrich, Josef; Doffek, Jiří; Saňová, Jana. Brno: Biskupství brněnské, 2007. 350 s. ISBN 978-80-254-0298-6. S. 18.
- Encyklopedický slovník křesťanského Východu / Edward de Farrugia ; odpovědný redaktor českého vydání Pavel Ambros. Olomouc : Refugium Velehrad–Roma, 2010. 1039 s. ISBN 978-80-7412-019-0. S. 151.
- HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2.
- MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 75–77.
- POJSL Miloslav, Teologická fakulta v Olomouci (1860-1946), in: Fiala Jiří – Kašpar Zdeněk – Mlčák Leoš – Pojsl Miloslav – Urbášek Pavel, Univerzita v Olomouci (1573-2009), Olomouc, UP 2009 (ISBN 978-80-244-2227-5), 85–96.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 59.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 3. sešit : Bas–Bend. Praha: Libri, 2005. 264–375 s. ISBN 80-7277-287-2. S. 283.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Saleský Bauer na Wikimedia Commons
- Životopis na stránkách ČBK
- Kardinál Bauer na Catholic Hierarchy
- Kardinál Bauer na stránkách Salvadora Mirandy Archivováno 26. 8. 2014 na Wayback Machine.
- portrét a znak na stránkách vatikánké heraldiky
- Životopis na stránkách biskupství brněnského.
- Životopis, portrét a znak na stránkách encyklopedie Brna
- Záznam o narození v matrice na stránkách Zemského archivu v Opavě
- Erbovní listina Archivováno 12. 2. 2013 na Wayback Machine. na stránkách Národního archivu (církevní znaky / Olomouc); znak se středním štítkem.
- Saleský, František : Filothea, čili, Nawedení k bohomyslnému žiwotu...,1865. Dostupné online
- František Saleský Bauer na stránkách Centra dějin české teologie KTF UK Archivováno 23. 9. 2015 na Wayback Machine.
![]() | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Předchůdce: ??? | Rektor Arcibiskupského semináře v Praze 1880–1882 | Nástupce: ??? |
Předchůdce: Karel Nöttig | ![]() | 8. biskup brněnský 1882–1904 | ![]() | Nástupce: Pavel Huyn |
Předchůdce: Theodor Kohn | ![]() | 8. arcibiskup olomoucký 1904–1915 | ![]() | Nástupce: Lev Skrbenský z Hříště |
Seznam brněnských biskupů | ||
---|---|---|
Do r. 1777 území brněnské diecéze patřilo pod olomouckou arcidiecézi | ![]() | |
Brněnští diecézní biskupové | 1. 1777–1786 Matyáš František Chorinský z Ledské • 2. 1787–1799 Jan Křtitel Lachenbauer • 3. 1800–1816 Vincenc Josef Schrattenbach • 4. 1817–1831 Václav Urban Stuffler • 5. 1832–1841 František Antonín Gindl • 6. 1841–1870 Antonín Arnošt Schaffgotsche • 7. 1870–1882 Karel Nöttig • 8. 1882–1904 František Saleský Bauer • 9. 1904–1916 Pavel Huyn • 10. 1916–1926 Norbert Jan Nepomucký Klein • 11. 1931–1941 Josef Kupka • 12. 1946–1972 Karel Skoupý • 13. 1990–2022 Vojtěch Cikrle • 14. od r. 2022 Pavel Konzbul | |
Brněnští světící biskupové | ||
Pozn. kurz. = pomocný biskup |
Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů | ||
---|---|---|
| ![]() | |
Olomoučtí biskupové (1063–1776) | 1063–1085 Jan I. • 1088–1091 Vezel • 1091–1096 Ondřej • 1096–1099 Jindřich (?) • 1097/1099–1104 Petr I. • 1104–1126 Jan II. • 1126–1150 Jindřich Zdík • 1151–1157 Jan III. • 1157–1172 Jan IV. z Litomyšle • 1172–1182 Dětleb • 1182–1184 Pelhřim • 1184–1194 Kaim • 1194–1199 Engelbert • 1199–1201 Jan V. Bavor • 1201–1240 Robert Angličan • 1241–1245 Vilém • 1241–1245 Konrád z Friedberka • 1245–1281 Bruno ze Schauenburku • 1281–1302 Dětřich • 1302–1311 Jan VI. z Valdštejna • 1311–1316 Petr II. Andělův de Ponte Corvo • 1316–1326 Konrád I. Bavor • 1326–1333 Jindřich Berka z Dubé • 1334–1351 Jan VII. Volek • 1351–1364 Jan Očko z Vlašimi • 1364–1380 Jan IX. ze Středy • 1381–1387 Petr III. Jelito • 1387 Jan X. • 1388–1397 Mikuláš z Riesenburka • 1398–1403 Jan XI. Mráz • 1403–1408 Lacek z Kravař • 1409–1412 Konrád II. z Vechty • 1412–1416 Václav Králík z Buřenic • 1416–1430 Jan XII. Železný • 1416–1418 (Aleš z Březí) • 1430–1434 Kuneš ze Zvole • 1434–1450 Pavel z Miličína • 1450–1454 Jan XIII. • 1454–1457 Bohuslav ze Zvole • 1457–1482 Tas z Boskovic • 1483/1484–1490 Jan Filipec • 1487–1489 Jan XIV. Vitéz • 1489–1493 Ardicino della Porta ml. • 1493–1497 Jan XV. Borgia • 1497–1540 St. I. Thurzo • 1540–1541 Bern. Zoubek ze Zdětína • 1541–1553 Jan XVI. Dubravius • 1553–1565 Marek Khuen z Olomouce • 1565–1572 Vilém Prusinovský z Víckova • 1572–1574 Jan XVII. Grodecký • 1574–1575 Tomáš Albín z Helfenburka • 1576–1578 Jan XVIII. Mezoun z Telče • 1579–1599 St. II. Pavlovský • 1599–1636 František z Ditrichštejna • 1636–1637 Jan XIX. Arnošt z Plattenštejna • 1638–1662 Leopold I. Vilém (za něho administrovali: 1638 Ondřej Orlík, 1638–1640 Kašpar Karas, 1640–1642 Jan Kašpar Stredele, 1643–1646 Kašpar Karas, 1642–1650 Roderich Santhiller, 1650–1653 Jak. Merkurián, 1654–1664 Fr. Eliáš Kastelle) • 1663–1664 Karel I. Josef • 1664–1695 Karel II. z Lichtenst.-Castelcorna • 1695–1711 Karel III. Lotrin. • 1711–1738 Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu • 1738–1745 Jak. Arn. z Lichtenst.-Castelcorna • 1745–1758 Ferd. Jul. Troyer z Troyersteinu • 1758–1760 Leopold II. Fridrich z Egkhu • 1761–1776 Max. z Hamiltonu | |
Pomocní biskupové olomoučtí (1304–1777) | 1304–1324 Martin z Brna • 1347 Dětřich z Portic • 1442–1482 Vilém z Kolína • 1482–1501 Ondřej Wismann • 1498 Konrád Altheimer z Vaserburgu • 1509–1529 Martin Göschl • 1547–1549 Martin Přemyslovic • 1551–1561 Václav • 1603–1607 Melchior Pyrnesius z Pyrnu • 1608–1617 Jan Křtitel Civalli • 1618–1628 Hynek Jindřich Novohradský z Kolovrat • 1629–1632 Caesar Nardus z Montopole • 1630–1639 Filip Fridrich Breuner • 1637–1642 Jan Kašpar Stredele z Montani a Bergenu • 1640–1646 Kašpar Karas z Rhomsteinu • 1639–1650 Zikmund Miutini ze Spillimbergu • 1652–1665 Jan Gobbar • 1665–1668 Bernard Bredimus (nepotvrzen Římem) • 1668–1669 Ondřej Dirre • 1670–1695 Jan Jos. Breuner • 1690–1692 Fr. Ant. von Losenstein (koadjutor) • 1696–1702 Ferd. Schröffel ze Schröffenheimu • 1703–1727 Fr. Julián von Braida • 1729–1748 Otto Honorius z Egkhu • 1749–1771 Jan Karel Leopold von Scherffenberg • 1771–1776 Jan Václav Xaver Frey von Freyenfels • 1775–1777 Matyáš Fr. Chorinský z Ledské | |
| ||
Olomoučtí arcibiskupové (od r. 1777) | 1. 1777–1811 Antonín Theodor z Colloredo-Waldsee • 2. 1811–1819 Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu • 3. 1819–1831 Rudolf Jan • 4. 1832–1836 Ferdinand Maria Chotek • 5. 1836–1853 Maxmilián Josef Sommerau-Beckh • 6. 1853–1892 Bedřich z Fürstenberka • 7. 1893–1904 Theodor Kohn • 8. 1904–1915 František Saleský Bauer • 9. 1916–1920 Lev Skrbenský z Hříště • 10. 1921–1923 Antonín Cyril Stojan • 11. 1923–1947 Leopold Prečan • 12. 1948–1961 Josef Karel Matocha • 1973–1987 ap. admin. Josef Vrana • 13. 1989–1991 František Vaňák • 14. 1992–2022 Jan Graubner • 15. od 2024 Josef Nuzík | |
Pomocní biskupové olomoučtí (od r. 1779) | 1779–1800 Karel Godefried z Rosenthalu • 1801–1812 Alois Jos. Krakovský z Kolovrat • 1817–1830 Ferdinand Maria Chotek • 1832–1868 Rudolf von Thyssebaert • 1831 Fr. Ant. Gindl • 1837–1838 Alois Jos. Schrenk • 1839–1841 Ant. Arnošt Schaffgotsche • do 1851 Ignaz Feigerle • 1880–1895 Gustav de Belrupt-Tyssac • 1904-1905 Jan Weinlich • 1904–1925 Karel Wisnar • 1906–1912 Vilém Blažek • 1922–1944 Jos. Schinzel • 1927–1938 Jan Stavěl • 1941–1969 St. Zela • 1943–1947 Jos. Martin Nathan • 1949–1965 Fr. Tomášek • 1990–1992 Jan Graubner • 1990–2017 Jos. Hrdlička • 2017–2024 Jos. Nuzík • od 2017 Ant. Basler | |
Pozn. kurz. = pomocný biskup, administrátor a ostatní; tuč. kurz. = arcibiskup; tuč. = kardinál |