Fluorid sodný

Fluorid sodný
Struktura krystalové mřížky fluoridu sodného
Struktura krystalové mřížky fluoridu sodného
Obecné
Systematický názevfluorid sodný
Ostatní názvyFlorocid
Latinský názevNatrii fluoridum
Natrium fluoratum
Anglický názevSodium fluoride
Německý názevNatriumfluorid
Sumární vzorecNaF
Vzhledbílý prášek nebo krystalky
Identifikace
Registrační číslo CAS7681-49-4
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)231-667-8
Indexové číslo009-004-00-7
PubChem5235
UN kód1690
Číslo RTECSWB0350000
Vlastnosti
Molární hmotnost41,988 713 g/mol
Teplota tání993 °C
Teplota varu1 695 °C
Hustota2,790 g/cm3 (25 °C)
2,558 g/cm3 (41 °C)
Dynamický viskozitní koeficient1,85 cP (1 015 °C)
1,41 cP (1 110 °C)
1,14 cP (1 200 °C)
Index lomunD = 1,336 (20 °C)
Rozpustnost ve vodě3,66 g/100 g (0 °C)
4,05 g/100 g (20 °C)
4,54 g/100 g (50 °C)
4,67 g/100 g (60 °C)
4,90 g/100 g (80 °C)
5,07 g/100 g (100 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
methanol
0,413 g/100 g (20 °C)
ethanol
0,095 g/100 g (20 °C)
fluorovodík
Povrchové napětí185 mN/m (1 000 °C)
181 mN/m (1 050 °C)
179 mN/m (1 080 °C)
Struktura
Krystalová strukturakrychlová
Hrana krystalové mřížkya=462,0 pm
Dipólový moment27,2×10−30 Cm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−569,6 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt766 J/g
Entalpie varu ΔHv4 980 J/g
Entalpie rozpouštění ΔHrozp31 J/g (18 °C)
Standardní molární entropie S°51,3 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−539,3 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp1,115 JK−1g−1
Bezpečnost
GHS06 – toxické látky
GHS06
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
Nebezpečí[1]
H-větyH301 H319 H315 EUH032
R-větyR25 R32 R36/38
S-věty(S1/2) S22 S36 S45
NFPA 704
0
3
0
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fluorid sodný je anorganická sloučenina se vzorcem NaF. Tato bezbarvá tuhá látka slouží jako zdroj fluoridového iontu pro různá použití. Fluorid sodný je levnější a méně hygroskopický než příbuzná sůl fluorid draselný.

Struktura, vlastnosti, výskyt

Fluorid sodný je iontová sloučenina, při rozpouštění disociuje na Na+ a F. Krystalizuje v krychlové soustavě (jako chlorid sodný), kde jak Na+, tak F zaujímají pozice v osmistěnu.[2][3]

Minerální forma NaF, villiaumit, je poměrně vzácná. Je známa z vyvřelé horniny nefelínového syenitu.[4]

Výroba

NaF se připravuje neutralizací kyseliny fluorovodíkové nebo hexafluorokřemičité (H2SiF6), vedlejších produktů při výrobě superfosfátového hnojiva. Mezi neutralizační činidla patří hydroxid a uhličitan sodný. Někdy se pro vysrážení NaF používají alkoholy:

HF + NaOH → NaF + H2O

roztoků obsahujících HF se fluorid sodný sráží jako bifluoridová sůl NaHF2. Při zahřívání se pak uvolňuje HF a zbývá NaF.

HF + NaF NaHF2

Ve zprávě z roku 1986 se světová roční spotřeba NaF odhaduje na několik milionů tun.[5]

Použití

Fluorid sodný v tabletách pro prevenci zubního kazu

Fluoridové soli se používají k posilování zubů tvorbou fluorapatitu, přirozené složky zubní skloviny. Přestože se k fluoridaci vody za tímto účelem používá i fluorid sodný, ve Spojených státech amerických je častější použití kyseliny hexafluorokřemičité (H2SiF6) a její soli hexafluorkřemičitanu sodného (Na2SiF6).[6] Zubní pasty často obsahují fluorid sodný jako složku proti zubnímu kazu.[7]

Fluorid sodný se používá také jako čisticí činidlo.[5] Široká škála speciálních chemických aplikací je v syntéze a extraktivní metalurgii. Fluorid je výchozí látkou pro syntézu fluorovaných uhlovodíků. Mezi reprezentativní substráty patří elektrofilní chloridy včetně acylchloridů, chloridy síry a fosforu.[8] Stejně jako další fluoridy, nachází fluorid sodný použití při desilylaci v organické syntéze.

V lékařských zobrazovacích metodách se fluorid sodný značkovaný fluorem-18 používá pro pozitronovou emisní tomografii (PET). V porovnání s běžnou kostní scintigrafií nabízí PET vyšší citlivost a prostorové rozlišení. Nevýhodou je, že fluorid sodný značkovaný fluorem 18 je méně dostupný než běžná radiofarmaka značkovaná techneciem-99m.

Fluorid sodný se používá ke konzervaci vzorků tkáněbiochemii a lékařských testech, protože fluoridový iont zastavuje glykolýzu inhibicí enzymu enolázy. Fluorid sodný se často používá společně s kyselinou jodoctovou, která inhibuje enzym aldolázu. Využívá se i v pufru RIPA jako inhibitor fosfatázy, společně s Na3VO4.

Bezpečnost

Fluorid sodný je klasifikován jako toxický jak při vdechování (prachu nebo aerosolů), tak při požití.[9] Při velkých dávkách postihuje srdce a oběhový systém, smrtelná dávka pro 70kg člověka se odhaduje na 5 až 10 g.[5]

Při vyšších dávkách používaných k léčbě osteoporózy může fluorid sodný způsobovat bolest v nohou a neúplné stresové zlomeniny. Také dráždí žaludek, někdy tak silně, že může způsobit vředy. Pomalu se rozpouštějící a potahované verze tablet fluoridu sodného nemají tak významné žaludeční vedlejší účinky, slabší a méně časté jsou i komplikace v kostech.[10] Při nízkých dávkách používaných k fluoridaci vody je jediným jednoznačným vedlejším účinkem zubní fluoróza, která může změnit vzhled zubů u dětí během vývoje chrupu. Většinou jsou tyto účinky slabé a není pravděpodobné, že by měly skutečné dopady na vzhled zubů nebo na zdraví.[11]

Související články

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sodium fluoride na anglické Wikipedii.

  1. a b Sodium fluoride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. WELLS, A.F. Structural Inorganic Chemistry. [s.l.]: Clarendon Press, 1984. Dostupné online. ISBN 0-19-855370-6. 
  3. Toxicological profile for fluorides, hydrogen fluoride, and fluorine. [s.l.]: Agency for Toxic Substances and Disease Registry (ATDSR), September 2003. Dostupné online. Kapitola Chemical and physical information, s. 187. Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  4. Mineral Handbook [PDF]. Mineral Data Publishing, 2005. Dostupné online. 
  5. a b c AIGUEPERSE, Jean, Paul Mollard, Didier Devilliers, Marius Chemla, Robert Faron, Renée Romano, Jean Pierre Cuer. Encyclopedia of Industrial Chemistry. Weinheim: Wiley-VCH, 2005. DOI 10.1002/14356007.a11_307. Kapitola Fluorine Compounds, Inorganic. Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  6. Division of Oral Health, National Center for Prevention Services, CDC. Fluoridation census 1992. cdc.gov. 1993. Dostupné online [PDF, cit. 2008-12-29]. Je zde použita šablona {{Cite paper}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  7. Sodium fluoride, Molecule of the week [online]. American Chemical Society, 2008-02-19 [cit. 2008-11-01]. Dostupné online. 
  8. HALPERN, D.F. Encyclopedia of Reagents for Organic Synthesis. [s.l.]: John Wiley & Sons, 2001. DOI 10.1002/047084289X.rs071. Kapitola Sodium Fluoride. Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  9. http://www.jtbaker.com/msds/englishhtml/S3722.htm Archivováno 7. 1. 2010 na Wayback Machine. NaF MSDS
  10. Murray TM, Ste-Marie LG. Prevention and management of osteoporosis: consensus statements from the Scientific Advisory Board of the Osteoporosis Society of Canada. 7. Fluoride therapy for osteoporosis. CMAJ. 1996, roč. 155, čís. 7, s. 949–54. PMID 8837545. 
  11. National Health and Medical Research Council (Australia). A systematic review of the efficacy and safety of fluoridation. [s.l.]: [s.n.], 2007. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-10-14. ISBN 1864964154.  Summary: Yeung CA. A systematic review of the efficacy and safety of fluoridation. Evid Based Dent. 2008, roč. 9, čís. 2, s. 39–43. DOI 10.1038/sj.ebd.6400578. PMID 18584000. 

Literatura

  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy

Fluoridy s prvkem v oxidačním čísle I.
Fluorid stříbrný (AgF) • Fluorid hlinný (AlF) • Fluorid astatný (AtF) • Fluorid zlatný (AuF) • Fluorid borný (BF) • Fluorid bromný (BrF) • Fluorid vápenný (CaF) • Fluorid chlorný (ClF) • Fluorid cesný (CsF) • Fluorid měďný (CuF) • Fluorid francný (FrF) • Fluorovodík (HF) • Fluorid rtuťný (Hg2F2) • Fluorid jodný (IF) • Fluorid indný (InF) • Fluorid draselný (KF) • Fluorid lithný (LiF) • Fluorid sodný (NaF) • Fluorid rubidný (RbF) • Fluorid sirný (S2F2) • Fluorid selenný (SeF) • Fluorid strontný (SrF) • Fluorid thorný (ThF) • Fluorid thallný (TlF)
Anorganické soli sodné
Halogenidy a pseudohalogenidy
Fluorid sodný (NaF) • Hydrogendifluorid sodný (NaHF2) • Bromid sodný (NaBr) • Chlorid sodný (NaCl) • Jodid sodný (NaI) • Kyanid sodný (NaCN) • Kyanatan sodný (NaOCN) • Isokyanát sodný (NaNCO) • Thiokyanatan sodný (NaSCN)
Soli kyslíkatých kyselin

(neuvedeny soli
se záměnou kyslíku za jiný prvek,

složené a „zásadité“)
Chlornan sodný (NaOCl) • Chloritan sodný (NaClO2) • Chlorečnan sodný (NaClO3) • Chloristan sodný (NaClO4) • Bromnan sodný (NaOBr) • Bromitan sodný (NaBrO2) • Bromičnan sodný (NaBrO3) • Jodičnan sodný (NaIO3) Jodistan sodný (NaIO4) • Siřičitan sodný (Na2SO3) • Hydrogensiřičitan sodný (NaHSO3) • Disiřičitan sodný (Na2S2O5) • Dithioničitan sodný (Na2S2O4) • Dithionan sodný (Na2S2O6) • Síran sodný (Na2SO4) • Hydrogensíran sodný (NaHSO4) • Disíran sodný (Na2S2O7) • Peroxosíran sodný (Na2SO5) • Peroxodisíran sodný (Na2S2O8) • Seleničitan sodný (Na2SeO3) • Selenan sodný (Na2SeO4) • Telluričitan sodný (Na2TeO3) • Metatelluran sodný (Na2TeO4) • Pentahydrogenorthotelluran sodný (NaH5TeO6) • Cis-dusnan sodný (Na2N2O2) • Trans-dusnan sodný (Na2N2O2) • Peroxodusnan sodný (NaONNOONa; Na2N2O3) • Dusitan sodný (NaNO2) • Dusičnan sodný (NaNO3) • Orthodusičnan sodný (Na3NO4) • Peroxodusitan sodný (NaOONO) • Fosfornan sodný (NaPO2H2) • Dihydrogenfosforitan sodný (NaH2PO3) • Hydrogenfosforitan sodný (Na2HPO3) • Dihydrogenfosforečnan sodný (NaH2PO4) • Hydrogenfosforečnan sodný (Na2HPO4) • Fosforečnan sodný (Na3PO4) • Dihydrogendifosforečnan disodný (Na2H2P2O7) • Hydrogendifosforečnan trisodný (Na3HP2O7) • Difosforečnan sodný (Na4P2O7) • Trifosforečnan sodný (Na5P3O10) • Metafosforečnan sodný (NaPO3) • Cyklotrifosforečnan sodný (Na3P3O9) • Cyklohexafosforečnan sodný (Na6P6O18) • Arsenitan sodný (NaAsO2) • Hydrogenarseničnan sodný (Na2HAsO4) • Arseničnan sodný (Na3AsO4) • Tetrahydrogenantimonitan sodný (NaSb (OH)4) • Antimonitan sodný (NaSbO2) • Bismutičnan sodný (NaBiO3) • Uhličitan sodný (Na2CO3) • Hydrogenuhličitan sodný (NaHCO3) • Šťavelan sodný (Na2(CO2)2) • Hydrogenšťavelan sodný (NaH(CO2)2) • Orthokřemičitan sodný (Na4SiO4) • Metakřemičitan sodný (~Na2SiO3~) • Dikřemičitan sodný (Na2Si2O5) • Trikřemičitan sodný (Na2Si3O7) • Cínatan sodný (Na2SnO2) • Cíničitan sodný (Na2SnO3) • Metaboritan sodný (NaBO2) • Tetraboritan sodný (Na2[B4O5(OH)4]•8H2O) • Oktaboritan sodný (Na2B8O13•4H2O) • Perboritan sodný (Na2H4B2O8) • Hlinitan sodný (Na3AlO3) • Tetrahydroxidozinečnatan sodný (Na2Zn(OH)4) • Zinečnatan sodný (Na2ZnO2) • Rtuťnatan sodný (Na2HgO2) • Železičitan sodný (Na2FeO3) • Železan sodný (Na2FeO4) • Manganitan sodný (~NaMnO2~) • Manganečnan sodný (Na3MnO4) • Manganan sodný (Na2MnO4) • Manganistan sodný (NaMnO4) • Technecistan sodný (NaTcO4) • Rhenistan sodný (NaReO4) • Chromitan sodný (Na3[Cr(OH)6]) • Chroman sodný (Na2CrO4) • Dichroman sodný (Na2Cr2O7) • Molybdenan sodný (Na2MoO4) • Wolframan sodný (Na2WO4) • Metavanadičnan sodný (NaVO3) • Orthovanadičnan sodný (Na3VO4) • Trititaničitan sodný (Na2Ti3O7) • Zirkoničitan sodný (Na2ZrO3) • Diuranan sodný (Na2U2O7)
Soli tvořené záměnou vodíku
ze sloučenin typu prvekx – vodíky
Hydrid sodný (NaH) • Hydroxid sodný (NaOH) • Oxid sodný (Na2O) • Peroxid sodný (Na2O2) • Superoxid sodný (NaO2) • Hydrogensulfid sodný (NaSH) • Sulfid sodný (Na2S) • Polysulfid sodný (Na2Sn) • Selenid sodný (Na2Se) • Tellurid sodný (Na2Te) • Polonid sodný (Na2Po) • Amid sodný (NaNH2) • Imid sodný (Na2NH) • Nitrid sodný (Na3N) • Azid sodný (NaN3) • Fosfid sodný (Na3P) • Dihydrogenarsenid sodný (NaAsH2) • Tetrahydridoboritan sodný (NaBH4) • Tetrahydridohlinitan sodný (NaAlH4)
Jiné
Thiosíran sodný (Na2S2O3) • Tetrathionan sodný (Na2S4O6)
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • GND: 4171252-3
  • LCCN: sh85124263
  • NLI: 987007553559805171