Eggenburg

Eggenburg
Centrum města
znak
Poloha
Souřadnice	48°38′35″ s. š., 15°49′7″ v. d.
Nadmořská výška	329 m n. m.
Stát	Rakousko Rakousko
Spolková země	Dolní Rakousy
Okres	Horn
Poloha města v okrese Horn
Eggenburg
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	23,5 km²
Počet obyvatel	3 540 (2018)[1]
Hustota zalidnění	150,4 obyv./km²
Správa
Status	město
Oficiální web	www.eggenburg.gv.at
E-mail	stadtgemeinde@eggenburg.gv.at
Telefonní předvolba	02984
PSČ	3730
Označení vozidel	HO
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eggenburg je město v Rakousku ve spolkové zemi Dolní Rakousy v okrese Horn. Žije zde přibližně 3 500^[1] obyvatel.

Poloha

Eggenburg se nachází v severní části spolkové země Dolní Rakousy v regionu Waldviertel. Protéká jím řeka Schmida. Leží 12 km východně od okresního města Horn, křižují se v něm silnice B2, která se u Schöngrabenu odpojuje od silnice B303 a pokračuje přes Horn a Schrems až na hranice s Českou republikou, a silnice B35, která vede z Kremže přes Maissau a Eggenburg také na hranice s Českou republikou. Rozloha území města činí 23,55 km², z nichž 11,59% je zalesněných.

Členění

Území města Eggenburg se skládá ze čtyř částí (v závorce uveden počet obyvatel k 1.1.2015):

• Eggenburg (3 114)
• Engelsdorf (108)
• Gauderndorf (95)
• Stoitzendorf (252)

Historie

Žulová pánev rozkládající se nad říčkou Schmida, území dnešního města, bylo osídleno lidmi již v neolitu. Datum založení Eggenburgu leží v babenberských dobách, někdy mezi lety 976 a 1246. Již opevněné hraniční město mělo tržní právo (1160/70) a u farního kostela svatého Štěpána se nacházela kostnice.

První písemná zmínka pochází z 12. století ve tvaru Eginpurch, kdy se město ve sporu mezi Přemyslem Otakarem II. a Rudolfem I. Habsburským přiklonilo na stranu Habsburkovu, načež si obnovilo městské právo.

Katastrofální požár Eggenburgu v roce 1808 způsobil jeho úpadek. Roku 1870 byla městem veden Dráha Františka Josefa, která umožnila spojení s Vídní za 2 hodiny. Později, na popud obchodníka Franze Gameritha, bylo vybudováno tzv. zahradní město, neboť populace města začala prudce stoupat.

Osobnosti

• Ines Anger-Koch (* 1971), politik
• Hannes Bauer (* 1941), politik
• Friedl Fürnberg (1902–1978), generální sekretář Komunistické strany Rakouska
• Reichardt Fux (1654–1699), kamenický mistr
• Walter Gamerith (1903–1949), rakouský malíř
• Burghard Gaspar (* 1947), profesor, školský direktor, vlastivědec a spisovatel
• Adam Haresleben (1627–1683), stavitel Svatoštěpánského Dómu ve Vídni
• Johann Georg Haresleben (1671–1716), kamenický mistr
• Thomas Haresleben (1673–1733), stavitel Svatoštěpánského Dómu ve Vídni
• Franz Hieß (1641–1675), kamenický mistr
• Stefan Higatzberger (* 1965), rakouský hráč handballu a sportovní manažer
• Georg Andreas Högl (1714–1780), kamenický mistr a sochař
• Johann Caspar Högl (1701–1776), kamenický mistr a sochař
• Tony Jagitsch (* 1948), rakouský správce Bigbandu
• Elisabeth Kerschbaum (* 1966), politička
• Matthias Knox (1645–1688), stavitel Svatoštěpánského Dómu ve Vídni
• Johann Krahuletz (1848–1928), geolog a průkopník v oblasti pravěké archeologie
• Karl Borromäus Landsteiner (1835–1909), katolický teolog
• Johann Marihart (* 1950), manažer
• Barbara Neuwirth (* 1958), spisovatelka
• Tobias Schopf (* 1985), rakouský hráč handballu
• Norbert Silberbauer (1959–2008), spisovatel
• Burkhard Stangl (* 1960), hudebník
• Andreas Steinböck (1665–1740), starosta, kamenický mistr a sochař
• Veith Steinböck (1656–1713), stavitel Svatoštěpánského Dómu ve Vídni
• Wolfgang Steinböck (1650–1708), starosta, kamenický mistr a sochař
• Johann Michael Strickner (1720–1782), kamenický mistr
• Maria Teschler-Nicola (* 1950), antropoložka
• Johann Zelebor (1819–1869), přírodovědec, ilustrátor a zoolog
• Gunter Ziegler (* 1949), rakouský herec

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eggenburg na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Eggenburg na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.