Dolní Bělá

Dolní Bělá
Střed vesnice (pohled z hradu)
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Plasy
Obec s rozšířenou působností	Kralovice (správní obvod)
Okres	Plzeň-sever
Kraj	Plzeňský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°53′47″ s. š., 13°16′24″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	459 (2024)[1]
Rozloha	2,15 km²[2]
Katastrální území	Dolní Bělá
Nadmořská výška	460 m n. m.
PSČ	331 52
Počet domů	189 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Dolní Bělá 31 331 52 Dolní Bělá [email protected]
Starosta	Mgr. Martin Karlovec
Oficiální web: www.dolnibela.cz
Dolní Bělá
Další údaje
Kód obce	558796
Kód části obce	28592
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolní Bělá (dříve Český Neustadtl, německy Böhmisch-Neustadtl) je obec a vesnice v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Žije v ní 459^[1] obyvatel.

Název

Název vesnice se v historických pramenech objevuje ve tvarech: de Bela (1318), de Beyla (1358,^[4] 1379), „prodali Bielau“ (1512), „postoupil Biele“ (1525), Neustädel (1654), Biela a Neustadtel či Unter-Biela (1838) a Neustadtel český (1854). Německé jméno Neustädel (Nové Městečko) se začal používat v sedmnáctém století, zatímco sousední vesnice se začala označovat jako Horní Bělá. V roce 1916 se používaly názvy Dolní Bělá, Böhmish Neustadtl a Unterběla.^[5]

Historie

První písemná zmínka o Dolní Bělé (resp. Bělé) je z roku 1315, kdy se objevila v přídomku Racka z Bělé. Racek je považován za zakladatele bělského hradu, s jehož majiteli je vesnice úzce spojena.^[6] Není jisté, zda ves existovala už před založením hradu, ale lze to považovat za pravděpodobné. V roce 1357 stál v Bělé farní kostel. Během čtrnáctého století se vesnice nejspíše rozrostla na městečko. Dokladem jsou velké daně, které platil Sezema z Bělé, a mlýny, krčmy a řemeslníci zmiňovaní roku 1379.^[7]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 645 obyvatel (z toho 296 mužů), kteří byli kromě jednoho cizince československé národnosti. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale 58 jich bylo evangelíky, 28 patřilo k církvi československé, osmnáct k církvi izraelské a 257 lidí bylo bez vyznání.^[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 671 obyvatel: 667 Čechoslováků, dva Němce, jednoho příslušníka jiné národnosti a jednoho cizince. Stále převažovala římskokatolická většina, ale ve vsi žilo také 110 evangelíků, deset členů církve československé, devět židů, jeden člen nezjišťovaných církví a 169 lidí bez vyznání.^[9]

Obecní správa a politika

V letech 1961–1990 k obci patřily Líté, Loza a Spankov, od 1. července 1985 do 23. listopadu 1990 Bučí a od 1. ledna 1986 do 23. listopadu 1990 také Krašovice.^[12]

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. prosince 2015.^[13]

Starostové

• do roku 2018: Tomáš Křiklán
• od roku 2018: Martin Karlovec

Pamětihodnosti

• Na návrší nad Dolní Bělou se dochovaly pozůstatky hradu Bělá z počátku čtrnáctého století.
• Ve středu vesnice stojí empírový kostel Povýšení svatého Kříže z let 1820–1822.^[14] Pod kostelem se nachází původně pozdně barokní fara z roku 1769, upravená v první polovině devatenáctého století. Její jednopatrová budova má valbovou střechu a půdorys písmena L. Omítky fasád prvního patra jsou zdobené lizénami a štukovými klenáky. Nad vchodem je umístěn akantem zdobený znak opata plaského kláštera Fortunata Hartmanna.^[15]
• K drobným kulturním památkám patří kaple Zvěstování Panny Marie a Husova kaple. Barokní kaple Zvěstování Panny Marie z roku 1736 u silnice do Horní Bělé má čtvercový půdorys a sedlovou střechu z bobrovek. Dovnitř vede vstup v šambráně zaklenutý půlkruhovým obloukem s klenákem, na němž je uvedeno vročení 1736.^[16] Funkcionalistická Husova kaple byla postavena v letech 1938–1939 podle projektu architekta Jaroslava Fišera. Samotná kaple má kruhový půdorys s průměrem asi jedenáct metrů a kryje ji devět metrů vysoká kupole s lucernou.^[17]
• V centru vsi se dochovala budova Válcových mlýnů Josefa Pioreckýho.

Galerie

• 
  Obecní úřad
• 
  Kostel Povýšení Svatého Kříže
• 
  Fara
• 
  Zřícenina hradu Bělá

Odkazy

Reference

Literatura

• PODLAHA, Antonín. Posvátná místa Království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém. Řada první : Arcidieceze pražská. Svazek 3. Vikariáty Kralovický, Vlašimský a Zbraslavský. Praha: Dědictví Svatojanské, 1909. (Posvátná místa Království českého). Dostupné online. Kapitola Bělá, fara, s. 3–7. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolní Bělá na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Encyklopedické heslo Bělá v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Dolní Bělá v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.