Dějiny Berlína

Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k doplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

Dějiny Berlína jsou daleko mladší než dějiny berlínského území. Již v 6. století př. n. l. se v prostoru dnešního Berlína sporadicky objevují první germánské kmeny (Semnoni, Svébové a Burgundové). K nim se od 6. století stále více přidružují Slované: jihovýchodně od Berlína Lužičtí Srbové (jejichž potomci dodnes žijí v Lužici) a zejména Havelané a Sprévané, kteří kolem roku 720 dosahují území dnešního Berlína. Další vlna osídlení germánskými kmeny se uskutečňuje od 12. století, a až z roku 1244 pochází první zmínka o sídlišti Berlín.

Růst Berlína byl zpočátku pomalý, i když město bylo v příštích stoletích často spojováno s okolními usedlostmi. Ještě roku 1648 měl Berlín jen 6 000 obyvatel. Významu nabyl po roce 1701, kdy ho nový král Fridrich I. Pruský zvolil jako hlavní město Pruska. Přibližně v dnešní podobě existuje Berlín až od roku 1920, kdy došlo k poslednímu rozšíření jeho území; tehdy tak zvaný Velký Berlín měl 3,8 milionu obyvatel.

Jméno Berlín je původem slovanské. Vzniklo ze slov birl-, berl - (česky:bažina) v polabském jazyce, doplněné slovanskou příponou -in, která označuje polohu.^[1]

Kronika

• 1197: Špandava (dnes Spandau, část Berlína), bývalé slovanské sídliště, je zmíněna v historických pramenech
• 1237: zmínka o osadě Kölln na ostrově uprostřed Sprévy (datum je někdy udáváno jako založení Berlína)
• 1244: první zmínka o Berlíně, osadě na pravém břehu Sprévy
• 1280: vznik městského znaku Berlína s vyobrazením orlice a dvou mohutných medvědů. Kölln používá zatím markraběcí znak.
• 1307: Berlín a Kölln se stávají jedním městem a jednou radnicí
• 1443: Stavba hradu na köllnském ostrově
• 1471: Berlín se stává vládním městem braniborských markrabích a kurfiřtů
• 1539: zavedení reformace v Berlíně
• po 1641: několikeré rozšíření města o okolní usedlosti
• 1645: u Městského zámku založen Lustgarten
• 1662: založen Friedrichswerder
• 1674: založen Dorotheenstadt
• po 1685: v Berlíně (a Braniborsku) se usídlují hugenoti
• 1695: stavba zámku v Charlottenburgu
• 1700: založena Akademie věd
• 1701: Fridrich I. Pruský se stal pruským králem a Berlín hlavním městem jeho království
• po 1730: pronásledovaní protestanti z Čech se usídlují v Berlíně (Český Rixdorf)
• 1791: stavba Braniborské brány
• 1806: Napoleon v Berlíně
• 1848: Březnová revoluce (barikády a pouliční boje)
• 1861: k Berlínu připojeni Wedding, Moabit, Gesundbrunnen a části Charlottenburgu, Schönebergu, Rixdorfu a Tempelhofu.
• 1871: Berlín se stává hlavním městem nového německého císařství
• 1880: vybudována třída Kurfürstendamm

• 1882: zahájení provozu S-bahn
• 1902: zahájení provozu první linky metra U-bahn

• 1918, 9. listopadu: pod dojmem listopadové revoluce vyhlašují s odstupem jen několika hodin Philipp Scheidemann (SPD) a Karl Liebknecht (Spartakovci) republiku
• 1919, 15. ledna: zavraždění Rosy Luxemburgové a Karla Liebknechta (po potlačení tzv. povstání Spartakovců)
• 1920: zákon o Velkém Berlíně (poslední velké rozšíření území města)
• 1923: vybudováno letiště v Tempelhofu
• 1932: v listopadových volbách do říšského sněmu získává Hitlerova NSDAP v Berlíně 26 % hlasů
• 1933, 30. ledna: říšský prezident Paul von Hindenburg jmenuje Hitlera kancléřem
• 1933, 27. února: požár Říšského sněmu
• 1936: v Berlíně se konaly letní olympijské hry
• 1938, 9. listopadu: křišťálová noc – pronásledování židovského obyvatelstva, pálení synagog
• 1944, 20. července: neúspěšný atentát na Hitlera, v Berlíně jsou popraveni první organizátoři atentátu (mj. hrabě von Stauffenberg)

• 1945, 2. května: po tuhých bojích dobývá Rudá armáda Berlín (kapitulace berlínské posádky)
• 1945, 17. května: vytvoření Kontrolní rady čtyř velmocí jako budoucího vládního orgánu Berlína; v Berlíně platí čtyřmocenský status
• 1948, 23. června: počátek blokády západních sektorů města (do 12. května 1949), vzdušný most
• 1949, 7. října: vyhlášení NDR s Východním Berlínem jako hlavním městem
• 1953, 17. června: povstání pracujících ve Východním Berlíně a NDR, vyhlášení výjimečného stavu a potlačení povstání
• 1961, 13. srpna: stavba Berlínské zdi, faktické rozdělení města
• 1963, 26. června: americký prezident J. F. Kennedy pronáší při návštěvě zdi větu „Ich bin ein Berliner“ („Jsem Berlíňan“)
• 1967, 2. června: student Benno Ohnesorg je při protestech proti íránskému panovníkovi R. Pahlavímu v Západním Berlíně zastřelen
• 1968, 11. dubna: atentát na Rudi Dutschkeho (Západní Berlín)
• 1969: stavba televizní věže Berliner Fernsehnturm v centru Východního Berlína
• 1971, 3. září: podepsání tzv. Čtyřmocenské smlouvy o Západním Berlíně mezi západními mocnostmi a SSSR (vstupuje v platnost o rok později)
• 1971, 17. prosince: podepsání smlouvy o tranzitu mezi NDR a SRN, o tři dny později mezi Západním Berlínem a NDR o návštěvách obyvatel Západního Berlína v NDR

• 1989, 9. listopadu: pád Berlínské zdi
• 1990, 2. prosince: první společné volby do celoberlínského senátu
• 1999, 1. ledna: zavedení Eurozóny současně s jejím vznikem

Odkazy

Reference

Literatura

• BUFFET, Cyril. Berlín. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1999. 439 s. ISBN 80-7106-314-2. 

Související články

• Berlín

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu dějiny Berlína na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.