Cutty Sark

Historický snímek lodi
Cutty Sark v roce 2013
Takeláž

Cutty Sark je jeden z posledních čajových kliprů. Ve své době byla tato loď nazývána Královnou oceánů, nicméně v překladu její jméno vlastně znamená Krátká košile (košilka). Robert Burns dal toto jméno čarodějnici vystupující v baladě Tam o' Shanter, podobu ženy v krátké košili měla také galionová figura lodi.[1] Tato proslulá plachetnice, postavená v roce 1869, byla nejrychlejší velkou plachetnicí na světě. Loď je v současné době umístěna v lodním muzeu na břehu Temže v londýnské čtvrti Greenwich. 21. května 2007 byla těžce poškozena požárem během rekonstrukčních prací.

Loď rekordmanka

Byla držitelkou mnoha rychlostních rekordů zejména v plavbě z Austrálie do Velké Británie. V roce 1885 utvořila rekord, když tuto trasu zvládla za 67 dnů plavby, což představovalo 363 námořních mílí denně. Majitel lodi za tento výkon posádku vyznamenal a na znamení úcty loď nechal dekorovat plaketou "krátké košilky", kterou měla loď připevněnu na předním stěžni. V roce 1870 padl další rekord, když loď zvládla plavbu z Austrálie kolem Afriky po 70 dnech plavby. Od té doby se Cutty Sark říkalo Královna oceánů, coby nejrychlejší nákladní plachetní lodi všech dob vůbec. V roce 1872 podstoupila slavný závod s lodí Thermopylae na trase z Šanghaje do Londýna, ve kterém ji o vítězství připravilo až zničení kormidla v bouři.

Popis lodi

Jednalo se o velmi pevnou a spolehlivou loď, kostra lodi byla železná s týkovou obšívkou. Celková plocha všech plachet činila 3350 metrů čtverečních. Plachetnice byla spuštěna na vodu dne 23. listopadu 1869 v Dumbartonu na řece Clyde. Patřila firmě Jock Willis Shipping Line. Loď byla součásti větší flotily čajových kliprů, jež sloužily k dopravě čaje z Číny do Anglie, neboť Londýn té doby byl střediskem světového obchodu s čajem. Dne 16. února 1870 se Cutty Sark vydala na svoji první plavbu do Číny. Nicméně několik let poté začal vývoz čaje také z ostrova Cejlonu (dnešní Srí Lanka) a význam dopravy čaje z Číny značně poklesl. Většina kliprů přešla do tzv. vlnařské flotily a dovážela ovčí vlnu z Austrálie do britských textilních továren. Roku 1895 přešla loď do portugalského vlastnictví a nesla název Ferreira. Do výslužby šla roku 1922 jako poslední klipr na světě, do roku 1953 sloužila jako britská školní loď. V roce 1954 byla po restaurování vystavena na Temži.

Rejstříkové parametry lodě

  • délka: 64,16 metru
  • šířka: 10,97 metru
  • podpalubí: 6,4 metru
  • registrovaný lodní prostor: 921 tun

Jednalo se o klasický plnoplachetní trojstěžník.

Ohlasy v kultuře

  • Od roku 1923 se v Glasgowě vyrábí whisky značky Cutty Sark, plněná do lahví se žlutou etiketou nesoucí vyobrazení plachetnice, jehož autorem je švédský malíř Carl Georg August Wallin.[2]
  • Ivan Antonovič Jefremov vydal roku 1944 povídku vyprávějící o osudech této lodi.[3]
  • V roce 2015 byla vyhlášena sbírka na postavení funkční repliky Cutty Sark, která by měla být spuštěna na moře v roce 2019, ke stopadesátému výročí první plavby lodi. Podle posledních plánů má být loď spuštěna na vodu v roce 2023, či později.[4]

Reference

  1. Archivovaná kopie. www.seawitchartist.com [online]. [cit. 2016-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-20. 
  2. http://www.bbr.com/producer-21-cutty-sark-scots-whisky
  3. https://enacademic.com/dic.nsf/enwiki/4938459
  4. Archivovaná kopie. cutty-sark.org [online]. [cit. 2016-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-11-13. 

Literatura

  • M. Michajlov, O. Sokolov - Od drakkaru ke křižníku, vydal Albatros v roce 1982

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Cutty Sark na Wikimedia Commons
  • Logo Wikimedia Commons Galerie Cutty Sark na Wikimedia Commons
  • http://www.ceskatelevize.cz/porady/10336038018-cutty-sark-vzkriseni-z-popela/21238255185/
  • Galerie Cutty Sark, s mnoha obrázky Archivováno 24. 9. 2018 na Wayback Machine.
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech