Chromatofor

Chromatofory dánia pruhovaného zrostředkovávají maskování v tmavém (nahoře) a světlém (dole) prostředí.

Chromatofory jsou buňky, které obsahují barevné pigmenty a odrážejí světlo. Vyskytují se u obojživelníků, ryb, korýšů a hlavonožců. Jsou zodpovědné za zbarvení kůže a očí u studenokrevných živočichů a tvoří se z nervové lišty během vývoje embrya. Zralé chromatofory se řadí do podtříd podle svého zabarvení pod bílým světlem: xantofory (žluté), erytrofory (červené), iridofory (proměnlivé/duhové), leukofory (bílé), melanofory (černé/hnědé) a cyanofory (modré). Pojem „chromatofor“ se rovněž používá pro označení barevných vezikul vázaných na membrány, které se nacházejí u některých fotosyntetizujících bakterií.

Některé druhy živočichů umějí rychle změnit své zbarvení díky mechanismům, které přesouvají pigment a přesměrovávají odrazivé plochy uvnitř chromatoforů. Tato fyziologická změna zbarvení slouží především k maskování. Hlavonožci (např. chobotnice) mají složité chromatoforní orgány, které jsou ovládány pomocí svalů. Obratlovci (např. chameleoni) mění zbarvení pomocí buněčné signalizace. Takovéto signály se přenášejí pomocí hormonů nebo neurotransmiterů a mohou být vyvolány změnou nálady, teploty, stresem nebo viditelnými změnami okolního prostředí.

Na rozdíl od studenokrevných živočichů mají ptáci a savci pouze jedinou třídu buněk podobných chromatoforům – melanocyty.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chromatophore na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.