Bitva o Nizozemsko

Bitva o Nizozemsko
konflikt: druhá světová válka
Zpustošený Rotterdam
Trvání10.–15. května 1940
10.–19. května 1940 Zeeland
MístoNizozemsko
VýsledekNěmecké vítězství
  • Německá okupace Nizozemska
  • Vznik Říšského komisariátu Nizozemsko
  • Ukončení nizozemské vojenské přítomnosti v kontinentální Evropě.
  • Odchod nizozemské vlády do exilu ve Spojeném království.
Strany
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko
FrancieFrancie Francie
Spojené královstvíSpojené království Spojené království 		Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Velitelé
Nizozemsko Henri Winkelman
Nizozemsko Jan Joseph Godfried van Voorst tot Voorst
Francie Henri Giraud 		Německá říše Fedor von Bock (skupina armád B)
Německá říše Gerd von Rundstedt
Síla
9 divizí
700 děl[1]
1 tank
5 tančíků
32 obrněných aut[2]
145 letadel[3]
Celkem: 280 000 vojáků 		22 divizí
1378 děl
759 tanků
830 letadel[4]
6 obrněných vlaků[5]
Celkem: 750 000 vojáků
Ztráty
2332 padlých (holandská armáda)[6]
7000 zraněných[6]
216 padlých Francouzů[6]
43 padlých Britů[6]
Přes 2000 mrtvých civilistů[6] 		2032 padlých[6]
6000–7000 zraněných[6]
4 obrněné vlaky[7]
225–275 letadel[6]
1350 zajatců do Anglie[6]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva o Nizozemsko (10. květen 1940 – 15. květen 1940) během druhé světové války byla součástí německého Blitzkriegu – konkrétně operace Fall Gelb, která byla vedena proti Francii, obchvatem Maginotovy linie přes Nizozemsko, Belgii a Lucembursko. Němci porušili nizozemskou neutralitu a rychle zničili narychlo zbudovanou a improvizovanou obranu hranic. Hlavní útok byl veden Luftwaffe daleko za obrannou linii.

Více než 10 000 německých vojáků bylo vysazeno u strategických cílů u Rotterdamu, Haagu a Dordrechtu na samém počátku invaze. Němečtí parašutisté zabrali důležitá letiště, železniční stanice, předměstí a jiné strategické body. K parašutistům se rychle blížili jejich vojáci z Wehrmachtu, kteří postupovali bez většího odporu za ustupující zastaralou nizozemskou armádou.

Čtvrtého dne invaze, 14. května 1940, dali Němci Nizozemcům ultimátum: „Veškerý nizozemský odpor musí přestat! Nebo Rotterdam srovná Luftwaffe se zemí.“[zdroj⁠?] Nizozemci kapitulovali, aby zabránili zbytečnému krveprolití. Německé bombardéry, určené k náletu na Rotterdam, již byly ve vzduchu a rozkaz o zrušení útoku se k nim nedostal. Během 90 minut bombardování Rotterdamu bylo zabito 884 jeho obyvatel[zdroj⁠?], přičemž Adolf Hitler o šest měsíců dříve prohlásil: „Nová Říše vždy usilovala o pokračování tradičního přátelství s Holandskem.“[zdroj⁠?] Nizozemská královská rodina a vláda uprchla do exilu v Anglii a 15. května Nizozemsko kapitulovalo. Na Zeelandu ale nizozemské jednotky s francouzskou podporou kladly odpor ještě několik dní: Schouwen-Duiveland a Walcheren padly 17. května, 18. kapituloval Noord-Beveland a 19. května byly zbývající jednotky evakuovány do Belgie.

Hlavní nizozemské obranné linie
Německý postup Nizozemím

Odkazy

Reference

  1. ↑ Goossens, Dutch armament: Artillery, waroverholland.nl
  2. ↑ Goossens, Dutch armament: Miscellaneous, waroverholland.nl
  3. ↑ Goossens, Dutch armament: Military airplanes, waroverholland.nl
  4. ↑ Hooton 2007, p. 48
  5. ↑ De Jong, Het Koninkrijk, Staatsuitgeverij, 1971
  6. ↑ a b c d e f g h i Goossens, Balance Sheet, waroverholland.nl
  7. ↑ KAUFMANN, J. E.; KAUFMANN, H. W. Hitler's Blitzkrieg Campaigns: The Invasion And Defense Of Western Europe, 1939-1940. [s.l.]: Da Capo Press, 2 October 2007. Dostupné online. ISBN 9780306816918. S. 191. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Související články

  • Boje o Nizozemskou východní Indii (1941–1942)

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Bitva o Nizozemsko na Wikimedia Commons
  • GOOSSENS, Allert M.A. War over Holland - May 1940: The Dutch struggle [online]. Stichting Kennispunt Mei 1940, rev. 2016-02-07 [cit. 2016-03-16]. Dostupné online. (anglicky) 
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Druhá světová válka
Chronologie
Události
vedoucí k
2. světové
válce
1939
  • Invaze do Polska (1. 9. – 6. 10.): Bitva o Westerplatte (1.–7. 9.), Sovětská invaze do Polska (17. 9. – 6. 10.)
  • Bitva u ústí Rio de La Plata (13. 12.)
  • Zimní válka (30. 11. 1939 – 13. 3. 1940)
    		•
    1940
  • Zimní válka (30. 11. 1939 – 13. 3. 1940): Mainilský incident (26. 11. 1939), Moskevský mír (12. 3.)
  • Německá invaze do Dánska (9. 4.)
  • Německá invaze do Norska (8. 4. – 10. 6.): Bitva o Narvik (9. 4. – 8. 6.)
  • Bitva o Nizozemsko (10.–19. 5.)
  • Bitva o Belgii (10.–25. 5.)
  • Bitva o Francii (10. 5. – 25. 6.): Bitva u Sedanu (12.–15. 5.), Bitva u Dunkerque (24. 5. – 4. 6.)
  • Anexe Pobaltí Sovětským svazem (17. 6.)
  • Bitva o Británii (10. 7. – 30. 10.)
  • Druhá vídeňská arbitráž (30. 8.)
  • Bitva o Dakar (23.–25. 9.)
  • Italsko-řecká válka (28. 10. 1940 – 23. 4. 1941)
    		•
    1941
  • Holokaust (1941–1945)
  • Italsko-řecká válka (28. 10. 1940 – 23. 4. 1941)
  • Německá invaze do Jugoslávie (6.–18. 4.)
  • Bitva o Řecko (6.–30. 4.)
  • Obléhání Tobruku (11. 4. – 10. 12.)
  • Invaze na Krétu (20. 5. – 1. 6.)
  • Operace Barbarossa (od 22. 6.): Bitva u Bělostoku a Minsku (22. 6. – 3. 7.), Bitva u Smolenska (6. 7. – 5. 8.), Bitva o Kyjevský kotel (23. 8. – 26. 9.), Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944), Bitva před Moskvou (1. 10. 1941 – 7. 11. 1942)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Útok na Pearl Harbor (7. 12.), Bitva o Malajsii (8. 12. 1941 – 30. 1. 1942), Bitva o Singapur (8. 12. 1941 – 15. 2. 1942), Boj o Filipíny (8. 12. 1941 – 9. 6. 1942), Invaze do Indonésie (8. 12. 1941 – 9. 3. 1942)
    		•
    1942
  • Atentát na Heydricha (27. 5.), Vyhlazení Lidic (9. 6.)
  • Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944)
  • Operace Blau (28. 6. – 24. 11.): Bitva u Voroněže (28. 6. – 24. 7.), Bitva u Stalingradu (21. 8. 1942 – 2. 2. 1943)
  • Druhá světová válka v Africe: Bitva o Madagaskar (5. 5. – 5. 11.), První bitva u El Alameinu (1.–27. 7.), Druhá bitva u El Alameinu (23. 10. – 5. 11.), Operace Torch (8.–16. 11.), Tuniské tažení (17. 11. 1942 – 13. 5. 1943)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Malajsii (8. 12. 1941 – 30. 1. 1942), Bitva o Singapur (8. 12 1941 – 15. 2. 1942), Boj o Filipíny (8. 12. 1941 – 9. 6. 1942), Invaze do Indonésie (8. 12. 1941 – 9. 3. 1942), Bitva v Korálovém moři (4.–8. 5.), Bitva u Midwaye (3.–7. 6.), Bitva o Guadalcanal (7. 8. 1942 – 9. 2. 1943)
    		•
    1943
  • Východní fronta: Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944), Bitva u Stalingradu (21. 8. 1942 – 2. 2. 1943), Třetí bitva o Charkov (19. 2. – 15. 3.), Bitva v Kurském oblouku (5. 7. – 23. 8.), Operace Suvorov (7. 8. – 2. 10.), Bitva o Dněpr (24. 8. – 23. 12.)
  • Druhá světová válka ve Středomoří: Tuniské tažení (17. 11. 1942 – 13. 5. 1943), Invaze na Sicílii (9. 7. – 17. 8.), Vylodění v Itálii (3.–16. 9.)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Guadalcanal (7. 8. 1942 – 9. 2. 1943)
    		•
    1944
  • Východní fronta: Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944), Bitva u Kamence Podolského (4. 3. – 17. 4.), Operace Bagration (22. 6. – 29. 8.), Varšavské povstání (1. 8. – 2. 10.), Slovenské národní povstání (29. 8. – 28. 10.)
  • Západní fronta: Vylodění v Normandii (6. 6.), Bitva v ústí Šeldy (2. 10. – 8. 11.), Operace Market Garden (17.–25. 9.), Bitva v Ardenách (16. 12. 1944 – 25. 1. 1945)
  • Druhá světová válka ve Středomoří: Bitva o Monte Cassino (17. 1. – 18. 5.), Vylodění u Anzia (22. 1. – 5. 6.)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Guam (21. 7. – 10. 8), Bitva o Filipíny (20. 10. 1944 – 2. 9. 1945)
    		•
    1945
  • Bitva v Ardenách (16. 12. 1944 – 25. 1. 1945)
  • Viselsko-oderská operace (12. 1. – 3. 2.)
  • Bitva o Berlín (16. 4. – 2. 5.)
  • Osvobození Československa (10. 3. – 11. 5.): Ostravská operace (10. 3. – 5. 5.), Plzeňské povstání (5.– 6. 5.), Pražské povstání (5. 5. – 9. 5.)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Filipíny (20. 10. 1944 – 2. 9. 1945), Bitva o Iwodžimu (16. 2. – 26. 3.), Bitva o Okinawu (1. 4. – 21. 6.), Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki (6. 8. a 9. 8.), Sovětsko-japonská válka (9. 8. – 3. 9.)
    		•