Beryslav
Beryslav Берислав | |
---|---|
Kostel Uvedení Panny Marie do chrámu | |
znak vlajka | |
Poloha | |
Souřadnice | 46°50′18″ s. š., 33°25′21″ v. d. |
Časové pásmo | UTC+2 |
Stát | Ukrajina Ukrajina |
Oblast | Chersonská |
Rajón | Beryslavský |
Beryslav | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 9,11 km² |
Počet obyvatel | 11 895 (2022) |
Hustota zalidnění | 1 305,7 obyv./km² |
Správa | |
Vznik | 1784 |
Adresa obecního úřadu | вул. 1 Травня 246 74300 м. Берислав |
Telefonní předvolba | 5546 |
PSČ | 74300 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Beryslav (ukrajinsky Берислав; rusky Берислав – Berislav) je město v Chersonské oblasti na Ukrajině. Leží na pravém břehu Kachovské přehrady na Dněpru naproti Kachovce ve vzdálenosti 75 kilometrů od Chersonu, správního střediska oblasti. V roce 2022 ve městě žilo přes 11 tisíc obyvatel.[1]
Dějiny
Na počátku 15. století sídlo patřilo k Litevskému knížectví a mělo pevnost, nazývanou Vitovtova Mytnica (Витовтова Мытница) po litevském velkoknížeti Vytautasovi. V roce 1448 ji dobyli Krymští Tataři za pomoci osmanských Turků a přejmenovali na Kizi-Kermen (také Kazykermen, Gizikermen). Postavili další pevnost a opevnění s nárožními bastiony. V roce 1695 zničila pevnost spojená kozácká vojska pod vedením Ivana Mazepy a maršála Šeremetěva. V roce 1784, rok po zániku Krymského chanátu, dostal Beryslav v ruském impériu své současné jméno. Ruiny opevnění byly zlikvidovány v 19. století.
V roce 1938 se Beryslav stal městem.
Ruská invaze 2022
Dne 16. března 2022 bylo město Beryslav dobyto Ruskem. Boje o území v Beryslavském rajónu pokračovaly až do listopadu 2022, kdy bylo město osvobozeno ukrajinskou armádou při ukrajinské protiofenzívě.[2]
Ekonomika
Beryslav má rozvinutý strojírenský průmysl, cihelnu, továrnu na keramiku a stavební materiály, mlékárnu s výrobou másla a sýrů a další potravinářský závod. Zemědělci v oblasti pěstují obilniny (hlavně pšenici), víno, chovají prasata a skot, rybolov. V lednu 2018 byla uvedena do provozu solární elektrárna o výkonu 8,2 megawattu. Více než 30 000 solárních panelů vyrobí ročně asi 10 megawattů „čisté“ elektřiny.
Památky
- Kostel Uvedení Panny Marie do chrámu (Свято-Введенська церква) - pravoslavný barokní kostel, původně zasvěcený Vzkříšení Krista, pochází z roku 1725, má dubovou konstrukci a ocelovou střechu; byl to vojenský chrám záporožských kozáků a stál při jejich pevnosti Perevoločna v Kobeljackém rajónu v Poltavské oblasti. Roku 1782 jej kozáci přestěhovali na voru po proudu Dněpru do Beryslavi. V roce 1964 jeho původní místo zaplavila vodní přehrada.
- Pamětní kříž se zvonem, památník kozáků
- Kaple na bratrské mohyle z let 1853-1856, památník obětem krymské války
Rodáci
- Menachem Elkind (1897 – 1937), sionistický a komunistický aktivista
Zajímavosti
Jméno Beryslav neslyː
- Bitevní fregata Fjodora Ušakova, která se vyznamenala roku 1788 v bitvě u Hadího ostrova (Fidonisi).
- Kolesový remorkér z počátku 20. století
- Sovětský zaoceánský tanker ze 70. let 20. století
- Americký cestovatel Thomas Stevens město navštívil v roce 1890 a napsal o něm v knize Ruskem na mustangu („Through Russia on a Mustang“).
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Beryslaw na německé Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Beryslav na Wikimedia Commons
Chersonská oblast | ||
---|---|---|
Rajóny | ||
Města | Beryslav • Heničesk • Hola Prystaň • Cherson • Kachovka • Nova Kachovka • Olešky • Skadovsk • Tavrijsk | |
Sídla městského typu | Antonivka • Archanhelske • Askanija-Nova • Bila Krynycja • Bilozerka • Brylivka • Čaplynka • Dniprjany • Hornostajivka • Ivanivka • Kalančak • Kalynivske • Karjerne • Kozacke • Komyšany • Lazurne • Ljubymivka • Myrne • Naddniprjanske • Nyžni Sirohozy • Nova Majačka • Novovoroncovka • Novooleksijivka • Novotrojicke • Rykove • Syvaske • Velyka Lepetycha • Velyka Oleksandrivka • Verchnij Rohačyk • Vysokopillja • Zelenivka | |
Bývalé rajóny | Bilozerský • Čaplynský • Holoprystaňský • Hornostajivský • Ivanivský • Kalančacký • Novotrojický • Novovoroncovský • Nyžnosirohozský • Olešský • Velykolepetyšský • Velykooleksandrivský • Verchnorohačycký • Vysokopillský |
Města na řece Dněpru | |
---|---|
Rusko | |
Bělorusko | |
Ukrajina | |
Tučně jsou vyznačeny města oblastního významu |