Arnošt Hofbauer

Arnošt Hofbauer
Arnošt Hofbauer ve svém ateliéru (po 1906)
Narození	26. dubna 1869 Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	11. ledna 1944 (ve věku 74 let) Praha Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Alma mater	Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	malíř, pedagog, grafik, kreslíř a učitel
Manžel(ka)	Klára Heyrovská
Příbuzní	Jaroslav Heyrovský (manželčin bratr) Leopold Heyrovský (tchán) Leopold Heyrovský (manželčin bratr)
Hnutí	secese
Významná díla	Hana Kvapilová – Recitace, 1898
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnošt Hofbauer, křtěný Arnošt Václav Rudolf, (26. dubna 1869 Praha^[1] — 11. ledna 1944 Praha)^[2] byl český malíř a grafik.

Život

Studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u prof. Fr. Ženíška. Následně na AVU, kde jeho učiteli byli Vojtěch Hynais^[3] a Maxmilián Pirner. Roku 1897 odešel do Vídně, kde se živil přibližně dva roky malováním divadelních dekorací. Rovněž podnikl studijní cesty do Benátek, Paříže (1900), Berlína (1903), Dalmácie a Černé Hory (1905), Raveny a Florencie (1910).

Byl zakládajícím členem SVU Mánes, pracoval v redakci časopisu Volné směry. Vytvořil pro výstavy SVU Mánes řadu plakátů. Z pařížské cesty, kterou podnikl v doprovodu Miloše Jiránka, vzešla myšlenka na uskutečnění velké Rodinovy výstavy v Praze.

Vyučoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze od r. 1902 (profesor od r. 1920, rektor v l. 1928-1930). V jeho oddělení pro figurální a ornamentální malbu studovali např. Antonín Kybal, Ondřej Sekora, Josef Brož, Rudolf Hanych, Dezider Milly, Ján Mudroch, Ján Želibský, Karel Šourek, Richard Wiesner, Alois Metelák, Milada Marešová, Vlasta Vostřebalová-Fischerová a Zdenka Mokrá-Burghauserová.

Jeho manželka Klára Heyrovská (1884-1959) byla dcerou Leopolda Heyrovského a sestrou Jaroslava a Leopolda Heyrovských.^[4] Postupně se jim narodili tři děti: Milena (nar. 1907), Ivo (1912-1982) a Věra (1916-1918).

Dílo

Arnošt Hofbauer maloval olejem a pastelem, tématem jeho obrazů byla jak krajina, tak i figura. Za pozornost stojí jeho obrazy zvířat (např. Jaguár, dřevoryt z r. 1905).

Nejznámější jsou však jeho dva symbolistní obrazy Ledová hora před východem slunce (1902) a Poutník (1904). Druhý obraz je prezentován ve stálé expozici Národní galerie v Praze: "Pozvolna kráčející postava jde ke kamenné svatyni (dolmenu) následována černým panterem. Tento motiv odkazuje i k dobové literatuře, k postavě osamoceně bloudícího umělce, který jen marně hledá své místo v soudobém světě." Tereza Novotná (2012) však tento výklad koriguje: "Z rodinné pozůstalosti vyplývá, že zobrazený panter představuje výčitky svědomí, které se plíží za postavou, mnichem – poutníkem, jenž míří k pohanskému dolmenu na vrcholu kopce."

Další vývoj tvorby v oblasti malby nemá jasnou linii. Střídá ozvěny modernismu s tradičními přístupy, jak v oblasti krajinomalby, tak i portrétu. Ucelený cyklus tvoří obrazy okolo roku 1930, které se vyznačují výraznou barevností s dominantními studenými zelenými a modrými tóny nanášenými ve vysoké pastě. Jarmila Kubíčková (1945) k tomuto období uvádí: "Umělec toužil svůj výraz zmodernisovat a obrodit; vymyslel si náměty a novou formu a podle tohoto programu začal malovat. Základním nositelem výrazu stala se barva – barevná škála zjednodušena byla na několik doplňkových tónů, které byly kladeny v ostrých kontrastech vedle sebe." Maloval krajinu, často obohacenou o figurální kompozici (zpravidla členy své rodiny, např. Koupání z r. 1935). Maloval květiny a květinová zátiší (např. Anemonky z r. 1931, v majetku GHMP). Za pozornost stojí i ženská postava sedící u vody ve stylu art deco z roku 1933, obraz s názvem Slávka Částková.

Arnošt Hofbauer je autorem známých secesních plakátů, například plakáty k I. a II. výstavě SVU Mánes (1898), či plakát Hana Kvapilová – Recitace (1898), ve kterých organicky spojuje secesní biomorfní ornamentiku s geometrickými tvary. Josef Kroutvor (1991) vyzdvihuje kvalitu raných plakátů pro SVU Mánes: "Oba plakáty snesou přísné mezinárodní měřítko a zařazují český plakát do světového dění." V oblasti plakátů tvorba Arnošta Hofbauera sledovala i pozdější vývojové trendy, jak dokazuje stylově čistý art-decový reklamní plakát na mýdlo maďarské firmy Timea.

Naučil se rovněž technice fresky a spolupracoval s M. Alešem a později s architektem K. Hilbertem. Společně se svým bývalým učitelem V. Hynaisem pracoval na freskách v Národním muzeu. Podílel se na nástěnných malbách v kostelech v Přešticích a Vojenicích, ale i na Rottově domě na Malém náměstí v centru Prahy.

Původně plánovaná výstava SVU Mánes k 75 letům autora se nakonec stala výstavou posmrtnou. Výstavní katalog z r. 1944 obsahuje úvodní slovo Dr. Kamila Novotného. Vystaveno bylo 300 položek (z toho 169 olejů).

Spisy

• Žaponské umění, Praha: SVU Mánes, 1909, zvláštní tisk Volné směry, 75 stran.

Galerie

• 
  Arnošt Hofbauer Akt paní Kodetové
• 
  Arnošt Hofbauer Zamyšlená
• 
  Arnošt Hofbauer Portrét Kláry Heyrovské (pastel)
• 
  Arnošt Hofbauer Ledová hora před východem slunce (1902)
• 
  Arnošt Hofbauer Poutník (1904)
• 
  Arnošt Hofbauer Dívka a masky
• 
  Arnošt Hofbauer San Giacomo u Dubrovníka (1905)
• 
  Arnošt Hofbauer Ledňáček, rovn. Sníh (okolo 1905)
• 
  Arnošt Hofbauer Jaguár (dřevoryt, 1905)
• 
  Arnošt Hofbauer Roztocká alej (linoryt, 1910)
• 
  Arnošt Hofbauer Krkonoše v zimě (1928)
• 
  Arnošt Hofbauer Krajina s řekou
• 
  Arnošt Hofbauer Planá nad Lužnicí (1931)
• 
  Arnošt Hofbauer Anemonky (1931)
• 
  Arnošt Hofbauer Akt v zahradě
• 
  Arnošt Hofbauer Koupání (1935)
• 
  Arnošt Hofbauer Plakát I. výstava spolku Mánes (1898)
• 
  Arnošt Hofbauer Plakát II. výstava spolku Mánes (1898)
• 
  Arnošt Hofbauer Plakát Hana Kvapilová Recitace (1898)
• 
  Arnošt Hofbauer Obrázková Revue (1899)
• 
  Arnošt Hofbauer Plakát XIII. Výstava Mánesa (1904)
• 
  Arnošt Hofbauer Plakát Timea Szappan

Odkazy

Reference

Literatura

• Kubíčková, Jarmila: Arnošt Hofbauer. Poznámky k malířskému dílu. Umění XVI, Praha 1945, s. 197–212.
• Kroutvor, Josef: Poselství ulice. Z dějin plakátu a proměn doby. Praha: Comet, 1991.
• NOVOTNÁ, Tereza. Arnošt Hofbauer (1869 - 1944). Praha, 2012. diplomová. Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Milan Pech. Dostupné online.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Arnošt Hofbauer na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Arnošt Hofbauer
• Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910 (1920), Hofbauer Arnošt (1869)
• Arnošt Hofbauer v informačním systému abART

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.