Alexandr I. (papež)

Svatý
Alexandr I.
6. papež
Církevřímskokatolická
Pontifikát začalca. 106
Pontifikát skončilca. 115
PředchůdceEvaristus
NástupceSixtus I.
Osobní údaje
Rodné jménoAlexandr
Datum narození???
Místo narozeníŘím, Římská říše
Datum úmrtíca. 115
Místo úmrtíŘím, Římská říše
Svatořečení
Svátek3. května
Uctíván církvemivšechny křesťanské církve s kultem svatých
Seznam papežů nosících jméno Alexandr
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Alexandr I. byl 6. papežem katolické církve. Jeho pontifikát se datuje do let 105/106/107/109115/116 (období pontifikátu nejasné). Alexandr I. byl patrně prvním římským biskupem, kterého zvolili věřící hlasováním.

Život

Podle legendy zaznamenané v Liber Pontificalis skončil mučednickou smrtí stětím na Via Nomentata v Římě 3. května. Podle téže legendy byl římským občanem narozeným v Římě a jeho pontifikát spadá do období vlády císaře Traiana (98117).

Připisují se mu různá nařízení, např. aby při oběti mše svaté byl od věřících obětován pouze chléb a víno, aby k vínu byla přimíchávána voda a aby v chrámech i v domácnostech byla vždy uchovávána svěcená voda. Rovněž zavedl užití svěcené vody smíchané se solí k očištění křesťanských domácností od ďábelských vlivů (constituit aquam sparsionis cum sale benedici in habitaculis hominum). Do mešního obřadu zavedl kánon „Qui Pridie“.

V roce 1855 byla nedaleko Říma objevena hrobka s nápisem svědčícím, že zde byli pochováni mučedníci Alexander, Eventulus a Theodulus. Někteří archeologové věří, že tento Alexander je totožný s Alexandrem I. a místo je místem skutečného umučení svatého Alexandra. Jiní ovšem zpochybňují mučednickou smrt papeže Alexandra s tím, že jde o historické splynutí dvou různých osob.

Památku svatého Alexandra I. si katolická církev připomíná v den jeho údajného stětí 3. května.

Odkazy

Literatura

  • GELMI, Josef. Papežové : Od svatého Petra po Jana Pavla II.. Praha: Mladá fronta, 1994. 328 s. ISBN 80-204-0457-0. 
  • MAXWELL-STUART, P.G. Papežové, život a vláda. Od sv. Petra k Janu Pavlu II.. Praha: Svoboda (servis) 240 s. ISBN 80-902300-3-2. 
  • RENDINA, Claudio. Příběhy papežů : dějiny a tajemství : životopisy 265 římských papežů. Praha: Volvox Globator, 2005. 714 s. ISBN 80-7207-574-8. 

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandr I. na Wikimedia Commons
  • Katolická encyklopedie (angl.)
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Papežové
Seznam papežů
1.–4. století
5.–8. století
9.–12. století
  • Štěpán IV.
  • Paschal I.
  • Evžen II.
  • Valentin
  • Řehoř IV.
  • Sergius II.
  • Lev IV.
  • Benedikt III.
  • Mikuláš I. Veliký
  • Hadrián II.
  • Jan VIII.
  • Marinus I.
  • Hadrián III.
  • Štěpán V.
  • Formosus
  • Bonifác VI.
  • Štěpán VI.
  • Roman
  • Theodor II.
  • Jan IX.
  • Benedikt IV.
  • Lev V.
  • Sergius III.
  • Anastasius III.
  • Lando
  • Jan X.
  • Lev VI.
  • Štěpán VII.
  • Jan XI.
  • Lev VII.
  • Štěpán VIII.
  • Marinus II.
  • Agapetus II.
  • Jan XII.
  • Lev VIII.
  • Jan XIII.
  • Benedikt VI.
  • Benedikt VII.
  • Jan XIV.
  • Jan XV.
  • Řehoř V.
  • Silvestr II.
  • Jan XVII.
  • Jan  XVIII.
  • Sergius IV.
  • Benedikt VIII.
  • Jan XIX.
  • Benedikt IX.
  • Silvestr III.
  • Benedikt IX.
  • Řehoř VI.
  • Klement II.
  • Benedikt IX.
  • Damasus II.
  • Lev IX.
  • Viktor II.
  • Štěpán IX.
  • Mikuláš II.
  • Alexandr II.
  • Řehoř VII.
  • Viktor III.
  • Urban II.
  • Paschalis II.
  • Gelasius II.
  • Kalixt II.
  • Honorius II.
  • Inocenc II.
  • Celestýn II.
  • Lucius II.
  • Evžen III.
  • Anastasius IV.
  • Hadrián IV.
  • Alexandr III.
  • Lucius III.
  • Urban III.
  • Řehoř VIII.
  • Klement III.
  • Celestýn III.
  • Inocenc III.
  • 13.–16. století
    17. století–současnost
    Nejsou zde uvedeni vzdoropapežové. Papežové vyznačení tučně jsou katolickou církví titulováni jako svatí.
    Autoritní data Editovat na Wikidatech