Ťi-lung

Ťi-lung 基隆市 Jilóng shìh Ke-lâng-chhī
znak vlajka
Geografie
Hlavní město	Zhongzheng District
Souřadnice	25°7′42″ s. š., 121°44′31″ v. d.
Rozloha	132,8 km²
Časové pásmo	+8
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	367 107 (2020)
Hustota zalidnění	2 765,2 obyv./km²
Jazyk	standardní čínština, tchajwanština
Správa regionu
Stát	Tchaj-wan Tchaj-wan
Druh celku	město na úrovni okresu
Podřízené celky	7 městských částí
Starosta	Lin Yu-chang (DPP)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	TW-KEE
Telefonní předvolba	32
Oficiální web	www.klcg.gov.tw/en/Default/Index
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ťi-lung (čínsky 基隆市, tongyong pinyin Jilóng shìh, tchajwansky Ke-lâng-chhī, též Keelung) je město na úrovni okresu na Tchaj-wanu. Jeho sousedem je Nová Tchaj-pej.

Dějiny

Území dnešního Ťi-lungu obývali nejprve domorodé lidé z etnika Ketagalan. V roce 1626 zde Španělé začali budovat pevnost San Salvador, a Ťi-lung se tak stal spolu s později vybudovanou pevností Santo Domingo v dnešním Tamsui jednou ze dvou osad Španělské Východní Indie na Tchaj-wanu. Již v roce 1642 Holanďané, kteří ovládali část jihozápadního pobřeží ostrova, pevnost dobyli a přejmenovali na Noort Hollant. V roce 1661, kdy Koxinga se svým vojskem dobyl hlavní osadu Holanďanů pevnost Zeelandia (dnešní Tchaj-nan), Holanďané vzdali i pevnost v Ťi-lungu.^[1]

V roce 1863 Čchingská říše otevřela přístav zahraničnímu obchodu a město se začalo rychle rozvíjet, i díky zlata a uhlí, které se v oblasti těžilo. Město bylo známé pod názvem Ke-lang, jehož možným původem je tchajwanská výslovnost slova, jakým Chanové označovali lidé Ketagalan. Koncem 19. století bylo město přejmenováno z Ke-Lang na Kelung/Kilong.^[1] První železniční trať na Tchaj-wanu se začala budovat roku 1887 a vedla z Ťi-lungu do Sin-ču.^[2]

V roce 1895, kdy Tchaj-wan na základě Šimonosecké smlouvy připadl Japonskému císařství, zde na přelomu května a června téhož roku přistálo japonské okupační vojsko. Za dob japonské kolonizace se Ťi-lung stal hlavním přístavem ostrova a zajišťoval spojení s Japonským souostrovím. Kvůli své vojenské i ekonomické důležitosti se přístav stal terčem amerických náletů za druhé světové války a byl skoro celý zničen.^[1]

Po válce město i přístav postupně nabyly opět na významu, v roce 1984 byl Ťi-lungský přístav světově sedmým největším přístavem kontejnerové námořní dopravy.^[1]

Městské části

Ťi-lung se dělí na sedm městských částí (區 čchü)^[3]:

Mapa	Český přepis		Znaky	Pinyin	Tchajwansky	Počet obyvatel (2016)	Rozloha (km²)
		Čung-čeng	中正區	Zhōngzhèng	Tiong-chèng	52 689	10,21
		Čung-šan	中山區	Zhōngshān	Tiong-san	48 369	10,52
		Žen-aj	仁愛區	Rén-ài	Jîn-ài	45 563	4,23
		Sin-i	信義區	Xìnyì	Sìn-gī	51 621	10,67
		An-le	安樂區	Ānlè	An-lo̍k	81 298	18,03
		Nuan-nuan	暖暖區	Nuǎn nuǎn	Loán-loán	38 393	22,83
		Čchi-tu	七堵區	Qī dǔ	Chhit-tó͘	54 086	56,27

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ťi-lung na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.