Štěpán III. Uherský
Štěpán III. Uherský | |
---|---|
Král uherský a chorvatský | |
Štěpánova korunovace na dobové miniatuře (Chronicon Pictum). | |
Doba vlády | 1162–1172 |
Korunovace | 1162 |
Narození | 1147 Székesfehérvár |
Úmrtí | 4. března 1172 Uhersko |
Pohřben | Ostřihom |
Předchůdce | Gejza II. Uherský |
Nástupce | Béla III. Uherský |
Manželka | Anežka Babenberská |
Dynastie | Arpádovci |
Otec | Gejza II. Uherský |
Matka | Eufrozina Kyjevská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Štěpán III. (maďarsky: III. István, slovensky: Štefan III., chorvatsky: Stjepan III.; v létě 1147 – 4. března 1172)[1] byl král Uherska v letech 1162 až 1172. Nastoupil na trůn jako nezletilý, přičemž musel čelit svému strýci, který si s podporou byzantské říše uzurpoval vládu.[2]
Boj o trůn
Po smrti krále Gejzy II. v roce 1162 nastoupil Štěpán, Gejzův nezletilý syn, na uherský trůn přes odpor svého strýce Štěpána IV. Byzantský císař Manuel I. Komnenos brzy poté vytáhl k dunajské hranici, neboť chtěl v Uhrách dosadit sobě více nakloněného panovníka, kterým byl Štěpán IV., manžel Manuelovy neteře Marie Komneny. Arpádovce se snažil získat pro podporu papeže Viktora IV. i Fridrich I. Barbarossa, který pověřil zásahem mimo jiných i českého krále Vladislava II. Vladislav hájil Štěpána III. a zásadu primogenitury. Roku 1164 vstoupili Češi za velkého drancování na uherské území a setkali se s byzantskými sbory. K bitvě mezi nimi nedošlo, Manuel ustoupil za Dunaj a Vladislav dosáhl uznání Štěpána III. Králův bratr Béla získal od bratra dlouho odpíraný úděl a vnučka českého krále Helena (dcera Bedřicha) se provdala za císařova příbuzného.[3]
V roce 1172 se Štěpán III. setkal se svým tchánem, rakouským markrabětem Jindřichem, který byl na pouti do Svaté země. Během tohoto setkání náhle onemocněl a zemřel. Pohřbený je v Ostřihomi.
Rodina
Štěpánovou manželkou byla Anežka Babenberská, dcera rakouského markraběte Jindřicha II. Jasomirgotta a jeho druhé manželky Theodory Komnenovny. Ke svatbě došlo roku 1166, když Štěpán zrušil zasnoubení s dcerou haličského knížete Jaroslava Osnomysla. Z manželství se možná narodil syn Béla, který ale zemřel ještě před svým otcem.
Vývod z předků
Předkové | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Odkazy
Reference
Literatura
- KRISTÓ, Gyula. Die Arpaden-Dynastie : die Geschichte Ungarns von 895 bis 1301. Budapest: Corvina, 1993. 310 s. ISBN 9631338576. (německy)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Štěpán III. Uherský na Wikimedia Commons
- Rodokmen Arpádovců
- (německy) Genealogie
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Předchůdce: Gejza II. | Chorvatský a dalmatský král Štěpán IV. 1162–1172 | Nástupce: Béla III. |
Uherští panovníci | |
---|---|
Mýtičtí Arpádovci (do 9. století) | Levedi • Almoš |
Arpádovci (9. století–1038) | |
Nedynastičtí (1038-1046) | |
Arpádovci (1046-1301) | Ondřej I. (1046–1060) • Béla I. (1060–1063) • Šalamoun (1063–1074) • Gejza I. (1074–1077) • Ladislav I. (1077–1095) • Koloman (1095–1116) • Štěpán II. (1116-1131) • Béla II. (1131–1141) • Gejza II. (1141–1162) • Ladislav II.¹ (1162-1163) • Štěpán III. (1162–1172) • Štěpán IV. Uherský¹ (1163–1165) • Béla III. (1172–1196) • Emerich Uherský (1196–1204) • Ladislav III. (1204-1205) • Ondřej II. (1205-1235) • Béla IV. (1235-1270) • Štěpán V. (1270-1272) • Ladislav IV. Kumán (1272-1290) • Ondřej III. (1290-1301) |
Boje o trůn (1301–1308) | Ladislav V.² (1301-1305) • Béla V.³ (1305–1308) |
Anjouovci (1308–1387) | Karel I. Robert (1308–1346) • Ludvík I. (1346–1382) • Marie Uherská⁴ (1382–1395) • Karel II.¹ (1385–1386) |
Různé rody (1387–1526) | Zikmund Lucemburský (1387–1437) • Albrecht II. Habsburský (1437–1439) • Alžběta Lucemburská⁵ (1439–1440) • Vladislav I. Jagellonec (1440–1444) • Ladislav Pohrobek (1444–1457) • Matyáš Korvín (1458–1490) • Vladislav Jagellonský (1490–1516) • Ludvík Jagellonský (1516–1526) |
Habsburkové (1526–1780) | Ferdinand I. Habsburský (1526–1564) • Maxmilián II. Habsburský (1564–1576) • Rudolf II. (1576–1608) • Matyáš Habsburský (1608–1619) • Ferdinand II. Habsburský (1619–1637) • Ferdinand III. Habsburský (1637–1657) • Ferdinand IV. Habsburský • Leopold I. (1657–1705) • Josef I. Habsburský (1705–1711) • Karel VI. (1711–1740) • Marie Terezie (1740–1780) |
Habsburko-Lotrinkové (1780–1918) | Josef II. (1780–1790) • Leopold II. (1790–1792) • František I. Rakouský (1792–1835) • Ferdinand I. Dobrotivý (1835–1848) • František Josef I. (1848–1916) • Karel I. (1916–1918) |
¹ vzdorokrál, ² Přemyslovec , ³ Wittelsbach, ⁴ od roku 1387 spoluvládkyní Zikmunda Lucemburského, ⁵ polooficiální vládce |