Čcheng Čchien

Čcheng Čchien
Narození	1882 Liling
Úmrtí	5. dubna 1968 (ve věku 85–86 let) Peking
Alma mater	Akademie japonské císařské armády Univerzita Waseda
Povolání	politik
Politické strany	Čínská aliance (od 1905) Revoluční výbor čínského Kuomintangu (od 1949) Kuomintang
Funkce	poslanec Všečínského shromáždění lidových zástupců member of the National Assembly of the Republic of China
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čcheng Čchien (čínsky pchin-jinem Chéng Qián, znaky zjednodušené 程潜, tradiční 程潛) (31. března 1882 – 5. dubna 1968) byl čínský generál a politik. Účastnil se sinchajské revoluce a následných bojů a občanských válek v Číně v letech 1911–1949, přičemž bojoval v řadách armády Kuomintangu, velel armádám, vedl provinční vládu v rodném Chu-nanu, po polovině 30. let byl náčelníkem (1935–1937) zástupcem náčelníka (1940–1945) generálního štábu a náčelníkem hlavního stanu (1939–1940 a 1946–1947). Roku 1949 jako velitel kuomintangských armád v Chu-nanu přešel na stranu komunistů, což způsobilo zhroucení kuomintangské obrany jižní Číny a brzký konec čínské občanské války. V komunistické Čínské lidové republice byl dlouholetým předsedou vlády/guvernérem Chu-nanu (1949–1950 a 1952–1967) a zastával vysoké prestižní funkce v centrálních vojenských a zákonodárných orgánech – byl členem Ústřední lidové vlády (1949–1954), místopředsedou Lidové revoluční vojenské rady (1949–1954) a Státního výboru obrany (1954–1968), místopředsedou stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (1958–1968).

Život

Čcheng Čchien se narodil v rodině zámožného statkáře v okresu Li-ling v provincii Chu-nan, získal klasické konfuciánské vzdělání, poté studoval na akademii Jüe-lu v Čchang-ša.^[1] Zde se začal zajímat o tehdejší politickou situaci a rozhodl se vzdát se civilní kariéry ve prospěch vojenské; proto vstoupil na Chunanskou vojenskou akademii a roku 1906 byl poslán studovat na vojenskou akademii do japonského Tokia. Během pobytu v Tokiu se seznámil s Chuang Singem, Li Lie-ťünem a Sung Ťiao-ženem, budoucími nacionalistickými vůdci, kteří ho zaujali svými myšlenkami. V roce 1905 se Čcheng setkal se Sunjatsenem a vstoupil do Čínské aliance, tajné revoluční společnosti, která se zavázala svrhnout dynastii Čching a modernizovat Čínu. V roce 1910 Čcheng absolvoval akademii jako poručík dělostřelectva (dělostřelectvo, zejména polní, bylo jeho specializací po celou dobu vojenské kariéry) a vrátil se do Číny.^[1]

Po návratu byl čchingskou vládou sloužil v armádě v okolí Pekingu. Po vypuknutí Sinchajské revoluce se Čcheng připojil k povstání a velel dělostřeleckému oddílu při obraně Chan-jangu.^[1] Po vzniku Čínské republiky byl jmenován vojenským velitelem Chu-nanu. Roku 1913 se účastnil vzpoury Kuomintangu proti vládě Jüan Š’-kchaje (takzvané druhé revoluce), po její porážce prchl do Japonska, kde vstoupil do Kuomintangu a nastoupil na univerzitu Waseda, na níž studoval politickou ekonomii.^[1]

Krátce poté se Jüan Š’-kchaj prohlásil císařem, což vyvolalo nové kolo občanské války. Čcheng se s dalšími revolucionáři se roku 1915 vrátil do Číny, aby se přihlásil k povstalcům. V letech 1915–1916 bojoval v Jün-nanu, Kuej-čou a Chu-nanu; roku 1917 jménem Sunjatsenovy vlády v Kantonu nakrátko ovládl většinu Chu-nanu, ale začátkem roku 1918 armáda pekingské vlády jeho síly z Chu-nanu vytlačila, se zbytky své armády ustoupil na sever Kuang-tungu.^[1] Roku 1921 se v Sunjatsenově vládě stal náměstkem ministra vojenství a úřadujícím ministrem. Když byl Sunjatsen roku 1922 vyhnán z Kantonu povstáním Čchen Ťiung-minga, Čcheng Čchien se podílel na zorganizování kuomintangských vojsk a roku 1923 na znovuobsazení Kantonu. Podílel se na bojích na severu Kuang-tungu, v lednu 1926 byla jeho vojska reorganizována v 6. armádu, za Kuomintang byl politickým komisařem v armádě komunista Lin Po-čchü (jehož manželka byla Čcheng Čchienovou příbuznou). Se svou armádou se od léta 1926 zúčastnil Severního pochodu, přičemž zprvu působil jako záloha pro 4. armádu, později zaútočil na Ťiang-si a obsadil jej a poté (v březnu 1927) postoupil do Nankingu.^[1] V tažení kuomintangských vojsk nankingské (Čankajškovy) vlády proti kuomintangskému generálovi Tchang Šeng-č’ovi (ve Wu-chanu) v říjnu–listopadu 1927 Čcheng velel 4. pochodové armádě, po útěku Tchang Šeng-č’a z Wu-chanu se Čcheng stal předsedou vlády a prozatímního politického výboru Kuomintangu v Chu-nanu a Chu-peji, ale než stačil upevnit svou moc nad provinciemi, od března 1928 stanul v čele nově zřízené wuchanské pobočky ústřední politické rady Kuomintangu Li Cung-žen a Čchengovi zůstalo pouze předsednictví provinční vlády v Chu-nanu. V květnu 1928 náhle Li Cung-žen Čchenga zatkl a následující čtyři roky Čcheng strávil v domácím vězení, čas trávil psaním poezie.^[1]

Roku 1932 byl propuštěn a jmenován do státní rady a v prosinci 1935 se vrátil do vysokých vojenských funkcí, když byl jmenován náčelníkem generálního štábu. Když začala druhá čínsko-japonská válka, byl v červenci 1937 jmenován vrchním velitelem 1. válečné zóny,^[1] zodpovědným za obranu Pekingu (tehdy nazývaného Pej-pching), Che-peje a strategické železnice Peking-Chan-čou, a současně od března 1938 zastával funkci guvernéra provincie Che-nan. V létě roku 1938 realizoval plán kuomintangského vojenského velení na protržení přehrad na Žluté řece a následné vyvolání záplav v severní Číně, což značně ztížilo japonský postup, ale také zapříčinilo stovky tisíc obětí mezi čínským obyvatelstvem (desetitisíce bezprostředně utopených a mnohonásobně více více obětí následných záplav, hladu a epidemií), kuomintangská propaganda ovšem z protržení přehrad obvinila japonskou armádu.^[1] Začátkem roku 1939 byl Čcheng přeložen na místo náčelníka Čankajškova hlavního stanu. Od května 1940 byl zástupcem náčelníka generálního štábu, v letech 1944–1945 zastával funkci úřadujícího náčelníka štábu. Po válce se opět stal náčelníkem Čankajškova hlavního stanu (od května 1946). Na jaře 1947 byl přeložen do Chu-nanu jako usmiřující komisař.^[1]

Po skončení války se Čcheng postavil na stranu smířlivé frakce v Kuomintangu. V roce 1947 byl zvolen do Zákonodárného jüanu (v prvních volbách po 14 letech) a v březnu 1948 se ucházel o post viceprezidenta Čínské republiky, v průběhu voleb odstoupil ve prospěch nakonec zvoleného Li Čung-žena, podporovaného Čankajškem. Poté byl opět jmenován guvernérem svého rodného Chu-nanu.^[1] Vzhledem k tomu, že síly Komunistické strany Číny získávaly převahu, odstoupil Čankajšek v lednu 1949; po krachu mírových jednání v dubnu překročila Lidová osvobozenecká armáda řeku Jang-c’-ťiang. Čeng Čchien se počátkem srpna rozhodl kapitulovat, a tak byl Chu-nan pokojně předán komunistickým silám. V důsledku obsazení Chu-nanu se rychle zhroutila kuomintangská obrana celé jižní Číny.^[1]

Čcheng Čchien roku 1949 s dalšími představiteli levicového křídla Kuomintangu vstoupil do Revolučního výboru čínského Kuomintangu a podílel se na vzniku nového komunistického režimu, když se v září 1949 účastnil jednání Čínského lidového politického poradního shromáždění a byl poté opakovaně volen do vysoce prestižních politických funkcí v centrálních orgánech Čínské lidové republiky,^[1] a sice se stal členem celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (od 1949, od 1954 byl členem jeho stálého výboru, znovuzvolen 1959 a 1965), členem Ústřední lidové vlády Čínské lidové republiky (1949–1954), místopředsedou Lidové revoluční vojenské rady (1949–1954) a Státního výboru obrany (od 1954, znovuzvolen 1959 a 1965), místopředsedou stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (od 1958, znovuzvolen 1959 a 1965).

Kromě funkcí v Pekingu působil jako místopředseda Středojižního vojensko-administrativního výboru (1949–1954, výbor dohlížel nad provinciemi Kuang-tung, Kuang-si, Chaj-nan, Chu-nan, Chu-pej a Che-nan),^[1] v prosinci 1952 se stal předsedou lidové vlády (od února 1955 guvernérem) Chu-nanu (do 1967) a od roku 1956 vykonával funkci místopředsedy Revolučního výboru čínského Kuomintangu.

Během Kulturní revoluce patřil mezi nekomunistické politiky, kteří se těšili ochraně Mao Ce-tunga a Čou En-laje. Zemřel v Pekingu 15. dubna 1968 ve věku 86 let.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cheng Qian na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Čcheng Čchien na Wikimedia Commons